Česko v posledních letech rychle bohatlo | E15.cz

Česko v posledních letech rychle bohatlo

Česko v posledních letech rychle bohatlo
UniCredit Bank
• 
10. května 2012 • 11:00
Česko v poslední dekádě patřilo mezi ty evropské státy, jimž rostla úroveň hrubého domácího produktu na hlavu nejrychleji, a to v průměru o 2,9 procenta ročně. Ještě rychleji rostly Polsko a Slovensko. Eurozóna v tomto období bohatla jen o 0,5 procenta ročně, jak vyplývá ze studie šéfa úvěrové strategie UniCredit Group Philipa Gisdakise.

Co se týče průměrného rozpočtového deficitu za posledních deset let, patří Česko se čtyřmi procenty ročně spíše mezi slabší hráče. Na druhé straně ale právě poměrně rychlý růst situaci vylepšuje. V tom totiž tkví podle Gisdakise například největší riziko italské ekonomiky: ta za posledních deset let dosahovala průměrného deficitu 3,3 procenta a zároveň záporného přírůstku HDP na hlavu 0,4 procenta.

Průměrný rozpočtový deficit eurozóny činil 2,7 procenta HDP. S trvalým přebytkem v poslední dekádě hospodařily pouze dva státy, Finsko a Lucembursko. Státy EU do krize vstupovaly s průměrným zadlužením firem, domácností a vlád na úrovni 200 procent HDP. Nad tímto průměrem je dluh Itálie, Portugalska, Španělska a Nizozemska. Naproti tomu celkové zadlužení Česka a Slovenska je pod sto procenty HDP, patří mezi nejnižší v Evropské unii.

HDPHDPAutor: UniCredit

Podle Gisdakise Evropa v boji s krizí stále nemá vyhráno. Statistiky o objednávkách manažerů podniků (index PMI) v eurozóně počátkem roku ukázaly, že se paradoxně nejrychleji zhoršila situace v Německu, které má být motorem kontinentálního růstu, když spadly pod kritickou hranici.

Růstová očekávání tak pro Německo této realitě neodpovídají – jsou výrazně optimističtější. Tržní konsenzus Bloombergu pro Německo je 0,9 procenta, pro Británii jedno procento, ostatní velké evropské ekonomiky jsou na tom hůře – u Itálie se čeká propad HDP přes jedno procento, pro Francii a EU jako celek stagnace lehce nad nulou.

Gisdakis uvedl, že program Evropské centrální banky (ECB) masivních tříletých půjček na trzích zabral. Většinu půjčených peněz však banky zaparkovaly zpět na krátkodobých úložkách u ECB (celkově přes 800 milionů eur z asi bilionu) i za cenu toho, že na úrokovém rozdílu prodělávají.

Situaci na kreditním trhu tak půjčky příliš nezlepšily – v letošním průzkumu totiž zhruba třetina bank přiznala, že své úvěrové podmínky v posledních třech měsících zpřísnila a v příštích třech měsících to očekává čtvrtina. Takto rychle se podle Gisdakise utahovaly kreditní podmínky naposled v letech 2008 a 2009.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!