Chorvatský ministr: Přiznané tržby se po jejich evidenci až zdvojnásobily

Chorvatský ministr: Přiznané tržby se po jejich evidenci až zdvojnásobily
16. června 2015 • 11:44
Zavedení elektronické evidence tržeb v Chorvatsku vedlo k růstu přiznávaných příjmů podnikatelů a živnostníků až o více než dvojnásobek, uvedl chorvatský ministr financí Boris Lalovac. Následně to mělo podle něj také pozitivní vliv na daňové příjmy. Ministr se tak snažil vyvrátit informace, že v Chorvatsku po zavedení elektronické evidence klesl výběr daní. Nepřesné je podle něj také tvrzení, že v zemi po zavedení evidence ukončilo činnost 50 tisíc podnikatelů.

Podle Lalovace se například v případě pohostinství zvýšil mezi roky 2012 a 2013 vykázaný roční příjem z 4100 eur (cca 113 tisíc korun) na téměř 9300 eur (cca 255 tisíc korun).

Přiznané příjmy se zvýšily ovšem i v ostatních oblastech. Například u maloobchodu z 3200 eur na 3800 eur a u drobných podnikatelů, jako jsou například kadeřníci z 2500 eur na 3200 eur ročně. Průměrná roční mzda v Chorvatsku je podle Lalovace 8712 euro.

Zavedením evidence tržeb se v Chorvatsku rovněž podle Lalovace zvýšil průměrný počet vydávaných účtenek. V Chorvatsku je ovšem povinnost účtenku převzít, v Česku s tím ministerstvo financí nepočítá. „Cílem projektu ale nebylo naplnit rozpočet, ale přinést poctivý souboj mezi podnikateli,“ uvedl Lalovac.

Přečtěte si glosu Jany Havligerové:

Upozornil, že projekt v Chorvatsku rovněž doprovázela negativní kampaň a také strach, že bude méně pracovních míst. „Tyto obavy byly vyjádřeny i v parlamentu. Ukázalo se, že projekt je úspěšný a že jej podporuje více než 92 procent občanů,“ uvedl.

Lalovac dodal, že 95 procent země je pokryto internetem a jen 25 daňových poplatníků operuje v oblastech bez internetového připojení. Chorvatsko rovněž umožnilo volnou soutěž mezi firmami k poskytování potřebných zařízení. „Ukázalo se, že toto tržní utkání bylo velmi užitečné a že celkový balíček pro malé podnikatele stál 150 až 200 euro,“ uvedl ministr.

Podle Lalovace je nepřesné říkat, že v důsledku zavedení evidence tržeb ukončilo v Chorvatsku činnost 50 tisíc podnikatelů. „To je nepřesné tvrzení. Ministerstvo spravedlnosti a financí administrativně uzavřelo podnikání 50 tisícům podnikatelů proto, že neodevzdávali žádné výkazy ani přiznání. Šlo jen o administrativní řešení,“ uvedl Lalovac. Stejně tak není podle něj pravda, že evidence tržeb způsobila pokles daňového inkasa.

Tři vlny

Elektronickou evidenci tržeb (EET) zavedli v Chorvatsku v roce 2013 ve třech vlnách, první byly v lednu na řadě střední a velké podniky a pohostinství, od července 2013 se pak elektronická evidence týká téměř všech.

Se zavedením EET se v Chorvatsku snížila například sazba DPH na restaurační služby z 25 na deset procent. Výběr DPH ovšem zůstal podle dostupných údajů přibližně stejný na úrovni 40 miliard kun (v přepočtu zhruba 144 miliard korun) ročně.

Chorvatsko na druhou stranu ale prochází už od roku 2009 výraznou hospodářskou krizí, ekonomika země byla v posledních šesti letech neustále v recesi a HDP klesal o několik procent ročně.

Rekordní pokles byl o 7,5 procenta v roce 2009, předloni klesl HDP zhruba o procento, k růstu se začala chorvatská ekonomika probírat na přelomu loňského a letošního roku. Loni také lehce meziročně klesla nezaměstnanost, která se ovšem stále pohybuje kolem 20 procent (letos v dubnu byla 18,4 procenta).

Evidence tržeb se v Česku bude od Chorvatska lišit
Systém elektronické evidence tržeb v Česku nebude totožný s tím, který zavedlo od roku 2013 Chorvatsko. Česká evidence by měla například umožnit zjednodušený offline režim a nebude regulovat stav hotovosti v pokladnách. Systém komunikace s českou finanční správou by měl být rychlejší a rozsáhlejší, to uvedli náměstkyně ministra financí Simona Hornochová a náměstek Miroslav Hejna. Návrh zákona o evidenci zatím schválila vláda, neprošel ale ještě Parlamentem.
Hornochová upozornila, že česká evidence tržeb například umožní tzv. offline zjednodušený režim. Stejně tak na rozdíl od Chorvatska nebude zákonná úprava v ČR regulovat stav hotovosti v pokladně obchodníka a nebude stanovovat povinnost převzít účtenku.
V Chorvatsku systém také poskytuje údaje o personálu, který obsluhuje pokladnu. „To slouží jako nástroj proti nelegálnímu zaměstnávání a dodržování pracovní doby,“ uvedla Hornochová. Podle ní se také liší výše sankce. Zatímco v ČR by měla být maximální výše 500 tisíc korun, v Chorvatsku je to zhruba 1,8 milionu korun.
Náměstek ministra financí pro IT Miroslav Hejna dále uvedl, že v ČR bude systém pro evidenci tržeb vyžadovat trojnásobnou kapacitu a výkon. „Měl by zvládnout 30 milionů transakcí za den a zhruba čtyři tisíce za sekundu,“ uvedl. Zároveň česká finanční správa počítá s tím, že by maximální odezva systému finanční správy měla být dvě sekundy, v Chorvatsku jsou to čtyři sekundy.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!