Čína omezuje výdaje na obranu, loni do armády nasypala 3,4 bilionu

Čína omezuje výdaje na obranu, loni do armády nasypala 3,4 bilionu
4. března 2016 • 10:03
Čínské výdaje na obranu letos zřejmě porostou nejpomalejším tempem od roku 2010. Mluvčí čínského parlamentu Fu Jing dnes uvedla, že výdaje by měly stoupnout o sedm až osm procent. Loni se zvýšily o zhruba deset procent na 887 bilionů jüanů (3,4 bilionu korun). Rozpočet amerického ministerstva obrany pro letošní rok činí 573 miliard dolarů (14,1 bilionu korun), upozorňuje agentura Reuters.

Zpomalení růstu vojenského rozpočtu v Číně podle agentury AP odráží zvolňování čínské hospodářské expanze i snahu o modernizaci armády zahrnující výrazné snížení počtu vojáků. Hrubý domácí produkt Číny v loňském roce stoupl o 6,9 procenta. Růst druhé největší ekonomiky světa tak byl nejpomalejší za čtvrt století.

Analytik Bondži Obara z institutu Tokyo Foundation se domnívá, že k poklesu vojenských výdajů přispívá rovněž snaha čínské vlády o vymýcení korupce. „Protikorupční kampaň vede k tomu, že se méně peněz ztrácí a výdaje jsou efektivnější,“ uvedl.

Podle mluvčí parlamentu je rozpočet na obranu založen na potřebách čínské armády, stavu čínské ekonomiky a vývoji rozpočtových příjmů. Rostoucí výdaje na zbrojení v Číně vyvolávají v okolních zemích obavy, a to zejména kvůli čím dál agresivnějšímu postoji Pekingu k teritoriálním sporům ve Východočínském a Jihočínském moři. „Sladěním vojenských výdajů s ekonomickým růstem by Čína mohla čelit domácí a zahraniční kritice,“ uvedl Obara, který dříve působil jako vojenský atašé na japonské ambasádě v Pekingu.

Nedostatečně transparentní financování armády

Čína je často kritizována rovněž kvůli nedostatečné transparentnosti výdajů na zbrojení. „Čína musí být transparentnější a vysvětlovat své vojenské výdaje mezinárodní komunitě,“ řekl dnes japonský ministr obrany Gen Nakatani. „Je klíčové, aby Čína nenarušovala rovnováhu v regionu a aby přispívala k mezinárodní stabilitě,“ dodal.

Čínský prezident Si Ťin-pching nyní pracuje na modernizaci armády, která zahrnuje snížení počtu vojáků na dva miliony z 2,3 milionu a přeměnu velitelské struktury pocházející z dob studené války. Proti reformám se však staví vojáci a důstojníci, kteří mají obavy o svá pracovní místa, píše agentura Reuters.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!