Daň z finančních transakcí se nemá týkat vládních dluhopisů | E15.cz

Daň z finančních transakcí se nemá týkat vládních dluhopisů

Daň z finančních transakcí se nemá týkat vládních dluhopisů
ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz
23. ledna 2012 • 08:29
Návrh Evropské unie na zavedení daně z finančních transakcí se "přirozeně" nebude týkat vládních dluhopisů, protože vlády si musí udržet schopnost získávat peníze na trhu. Řekl to v neděli francouzský ministr financí François Baroin. Nepřímo tak přiznal, že zamýšlená kontroverzní daň bude znamenat pro všechny ostatní značné náklady.

„Daň se bude vztahovat na akcie a deriváty, vládní dluhopisy z ní však budou přirozeně vyňaty, protože se nacházíme v období, kdy potřebujeme investory,“ řekl Baroin podle agentury Reuters v rozhovoru pro francouzskou televizi. Dodal, že podrobnosti nové daně budou známy v únoru po vypracování konkrétního návrhu zákona.

Francie jako hlavní zastánce daně z finančních transakcí připouští její zavedení jen v zemích eurozóny a v tomto záměru ji podporuje i německá kancléřka Angela Merkelová. Paříž dokonce vyjádřila odhodlání zavést v krajním případě tuto daň nejprve sama. Před letošními prezidentskými volbami ve Francii jsou mezi kandidáty velmi populární návrhy zásahů proti finančním trhům, které údajně způsobily finanční krizi předešlých let, a politici je dokonce obviňují z rozpoutání nynější dluhové krize zemí eurozóny.

Evropská komise přijala plán zavedení nové daně loni v září. Obchody s akciemi a obligacemi mají podle něj být zdaněny sazbou 0,1 procenta a transakce s deriváty 0,01 procenta.

Myšlenku daně z transakcí na finančních trzích nedávno odmítl český premiér Petr Nečas a rezolutně s ní nesouhlasí Velká Británie. Podle kritiků by tato daň snížila konkurenceschopnost a transakce by se přesunuly mimo EU, což by dopadlo zejména na londýnskou City, předního přispěvatele do britského rozpočtu. Dotklo by se to ale i běžných investorů a klientů bank, na něž by se mohly přenést zvýšené náklady transakcí.

Idea zdanění finančních transakcí pochází od nositele Nobelovy ceny Jamese Tobina, který s ní přišel po rozpadu brettonwoodského systému pevných kurzů světových měn na počátku 70. let minulého století jako s nástrojem, jak chránit měny slabších zemí před spekulativními útoky. Některé pokusy o její zavedení, například v 80. letech ve Švédsku, však skončily debaklem a musely být opuštěny.

Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!