Davos hledal cestu z krize. Nenašel ji

Davos hledal cestu z krize. Nenašel ji
27. ledna 2013 • 20:01
Německá kancléřka Angela Merkelová ani za nic neuhne z cesty šetření a zvyšování konkurenceschopnosti. To je pro Evropu snad nejdůležitější závěr ze skončeného 43. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu: „Ustrnuli bychom na půl cesty, kdybychom přijali, že Evropa nebude globálně konkurenceschopná,“ varovala ve své řeči.

Jenže další panelisté oponovali, že nynější vlna drastických úspor v Evropě už produkuje příliš vysokou nezaměstnanost. „Často se mě ptají, zda úroveň nezaměstnanosti v jižní Evropě ohrožuje sociální stabilitu. Ano, ohrožuje. A není snad nutné čekat na revoluci, aby se s tím něco udělalo,“ protestoval ředitel Mezinárodní organizace práce Guy Ryder. Merkelová však tvrdošíjně opakovala, že růst a fiskální konsolidace jsou dvě strany téže mince.

K příznivcům dalších úsporných opatření v Evropě se přidal v jiném panelu i prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi: „Fiskální konsolidace je nevyhnutelná.“ Přes škrty se však eurozóna podle Draghiho v druhé polovině roku zvedne a začne mírně růst. Zároveň dodal, že 130 miliard krizových půjček evropským bankám bude splaceno už tento týden, tedy dříve než se čekalo. Přes zlepšení situace na trzích však nevyloučil další injekce likvidity do bank. „Porota je stále tam venku,“ lakonicky poznamenal.

Z úst mnoha evropských lídrů se nedalo přeslechnout stále sílící volání po podpoře růstu. Francouzský ministr financí Pierre Moscovici požadoval přechod od stabilizace ekonomik k podpoře růstu: „Otázkou je, jak máme vyvážit požadavek na mezi fiskální konsolidací v dlouhodobé perspektivě a podporu růstu v krátkodobém horizontu.“

K volání po podpoře růstu se přidal ale třeba i nizozemský premiér Mark Rutte, který je „frustrován“ tím, jak se eurozóna zaměřuje jen na hašení krizí: „Měli bychom věnovat čas k tomu, jak nastartovat růst,“ řekl a vysekl poklonu Dánsku, Švédsku či Británii, že se snaží obnovit růst: „Vždy jsem se snažil dát na země mimo eurozónu. Potřebujeme jejich inspiraci.“

Doktor Zkáza varoval před kvantitativním uvolňováním

Americký ekonom Nouriel Roubini, který jako jeden z mála předpověděl finanční krizi, dostál své přezdívce „Doktor Zkáza“. V Davosu vykreslil černou budoucnost spojenou s takzvaným kvantitativním uvolňováním, tedy pumpováním peněz z centrálních bank do ekonomiky. „Když dojde na kvantitativní uvolňování s pořadovým číslem dvě, pak tři, brzo máme kvantitativní uvolňování nekonečno. A co se stane s režimem měnové politiky? Většina zemí má inflační cílování, ale Británie už debatuje, že by ho opustila. Co bude novou kotvou? Jak ukotvíme inflační očekávání lidí v čase?“ Roubini tak připomněl myšlenku nastupujícího guvernéra Bank of Enfland Marka Carneyho úkolovat centrální banku dle „nominálního HDP“.

Roubini varoval, že pokud centrální bankéři nevycouvají brzo ze začarovaného kruhu kvantitativního uvolňování, zadělávají si na budoucí problémy: „Pokud příliš pomalu ustoupíme od kvantitativního uvolňování, můžeme vytvořit další bublinu a další krizi.“

Přesto paradoxně v této chvíli po konci kritizované praxe nevolá: „Krátkodobý přínos kvantitativního uvolňování převažuje nad dlouhodobými riziky.“ To debatující šéf hedge fondu Algebris Davide Serra oponoval současné praxi centrálních bankéřů s tezí, že kvantitativního uvolňování vede k „chybné alokaci kapitálu“, pokřivuje tak trh a vytváří jen nová rizika

Břidlicový plyn: podle Davosu naděje světové ekonomiky

Břidlicový plyn, který ještě před lety znali jen odborníci, je nyní podle účastníků davoského fóra „nejdůležitější globální ekonomickou událostí posledních několika let“. Z atmosféry obav o vývoj globální ekonomiky vyčnívalo právě nadšení pro těžbu břidlicového plynu. „Představa, že břidlicový plyn je důvodem k optimismu, se v Davosu stala všeobecně přijatým názorem,“ komentoval názor většiny zúčastněných Chris Hughes z agentury Reuters.

Nadšení z nových možností získávání zemního plynu utvrdila i v Davosu uzavřená dohoda zástupců vlády Ukrajiny a ropné firmy Royal Dutch Shell o těžbě plynu z břidlic v hodnotě deset miliard dolarů. Břidlicový plyn tak do země přinese největší zahraniční investici v historii a zavdává Ukrajině naději, že by se mohla odstřihnout od závislosti na dodávkách z ruského Gazpromu.

Autor: David Klimeš
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!