Draghi: Záchranu bank by měla eurozóna řešit centrálně

Finanční a dluhová krize narušila proces integrace finančních trhů zemí eurozóny a vyvolala nacionalizaci, protože kvůli zvýšení vzájemné nedůvěry se banky více orientovaly na vlastní země. Letos se ale situace zlepšuje, uvedla Evropská centrální banka ve výroční zprávě o finanční integraci. Její šéf Mario Draghi vyzval evropské činitele k založení instituce, která by centralizovala záchranu bank v eurozóně.

šéf ECB Mario Draghi
26.4.2012 13:52   |  

„Od roku 2007 a zejména po zesílení krize na evropském trhu státních dluhopisů v roce 2011 se finanční integrace v Evropě značně zpomalila,“ konstatuje zpráva. „Tento vývoj kontrastuje s neustálým pokrokem ve finanční integraci během předešlých 25 let,“ dodala.

ECB poukázala na to, že dva její tendry levných tříletých úvěrů v prosinci a letos v únoru situaci v tomto ohledu zlepšily. „Začátkem roku a zvláště po druhé refinanční operaci ECB vykazují indikátory finanční integrace známky zlepšení,“ uvedla banka.


Čtěte také:

Boj s dluhy je v EU znát, přesto zadlužení dál roste

Soros: Evropští politici manévrují ekonomiku dál špatným směrem


Šéf ECB Draghi apeloval na členské země, aby zahájily práce na vytvoření orgánu, který by zachraňoval banky v celé eurozóně. „Argumenty ve prospěch posílení bankovního dohledu a řešení jejich potíží na úrovni eurozóny jsou (v důsledku krize) mnohem očividnější,“ řekl Draghi na konferenci po vydání zprávy ECB. „Pracovat na tom by bylo v současné kritické době nanejvýš prospěšné,“ dodal.

Od šéfa ECB to byl zatím nejdůraznější zásah do debaty o tom, zda by měly země eura sdílet náklady záchrany bank. Klíčové země eurozóny v čele s Německem dosud myšlenku centrálního záchranného fondu pro všechny banky měnové unie důrazně odmítaly.

Německý list Süddeutsche Zeitung napsal, že ECB a skupina zemí eurozóny začaly pracovat na iniciativě, která by umožnila, aby banky zasažené krizí měly přímý přístup k Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM). To je trvalý záchranný fond eurozóny, z něhož budou moci čerpat podle dosavadních dohod jen státy. „Důvodem k takovému spěchu je krize ve Španělsku a obava, že by se mohla rozšířit na další země,“ uvedl list bez citování zdrojů.

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Útok na letiště v Istanbulu má 36 obětí, podezření padlo na IS

Útok na letiště v Istanbulu má 36 obětí, podezření padlo na IS Fotogalerie

Nejméně 36 mrtvých a téměř 150 zraněných si v úterý večer vyžádal útok tří sebevražedných atentátníků na Atatürkově letišti v Istanbulu. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Podle… více

Komerční prezentace
Mobilní web