EU se odklání od úsporné politiky. Končí éra škrtů? | E15.cz

EU se odklání od úsporné politiky. Končí éra škrtů?

EU se odklání od úsporné politiky. Končí éra škrtů?
José Barroso
• 
ZDROJ: reuters

vrb

Schodky rozpočtů v Evropské unii a eurozóně se daří od vypuknutí finanční krize v roce 2009 vytrvale snižovat. Úsporná opatření, kterými se evropské země snaží bojovat s dluhovou krizí, již ale možná dosáhla svých limitů, začíná znít z Bruselu. Podle předsedy Evropské komise José Barrosa jim totiž hrozí ztráta politické a sociální podpory. Jih Evropy a velké ekonomiky Francie a Španělska sice stále nedosáhly požadovaných čísel, z jejich strany ale zní sílící požadavky na úlevy.

Eurozóna zpomalí utahování opasků, aby pomohla oživit ekonomiku, uvedl už před víkendem eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Ve stejném duchu se teď přidal i José Barroso. „Ačkoli je politika úsporných opatření v zásadě správná, myslím si, že v mnoha směrech dosáhla svých limitů,“ řekl Barroso. „K tomu, aby byla politika úspěšná, nestačí její důkladná příprava. Musí mít určitou minimální politickou a sociální podporu,“ dodal.

Eurozóna k výdajovým škrtům a omezování úvěrů musela podle Rehna přistoupit poté, co trhy v roce 2010 začaly odmítat některým jejím členům poskytovat rozumně drahé půjčky kvůli obavám, že peníze nedostanou zpět. Skoro všech 17 států platících eurem ale škrty zatáhly do recese.

Schodky se ale srazit podařilo. Loni v eurozóně v průměru dosáhly 3,7 procenta HDP, v roce 2009 průměrný schodek dosahoval 6,4 procenta HDP. Jih Evropy ale dál hospodaří s vysokými deficity. Výrazně nad klíčovou tříprocentní hranicí se loni pohybovaly i deficity významných ekonomik Francie (4,8 procenta) a zejména Španělska (10,6 procenta). A celkové zadlužení eurozóny nadále stoupá, loni podle Eurostatu dosáhlo dohromady rekordních 90,6 procenta HDP.

Francie i Španělsko, přestože zatím nesplňují slíbená kritéria ozdravného procesu svých veřejných financí, volají po zmírnění úsporných požadavků. Škrty podporované Bruselem sice podle Francie obnovily důvěru na finančních trzích, mají však negativní dopady na ekonomiku a zvyšují nezaměstnanost. Paříž chce zajistit větší prostor pro hospodářský růst a zabránit sociálním nepokojům. Španělsko pak má s nezaměstnaností obrovské problémy, z mladých je bez práce téměř polovina.

Rozpočtové bilance v poměru k HDP

Rozpočtové bilance v poměru k HDPRozpočtové bilance v poměru k HDPAutor: Eurostat
Zdroj: Eurostat

V Bruselu se teď mluví o tom, že by Španělsko a Francie měly na uvedení rozpočtů do pořádku dostat více času. K uvolnění rozpočtové politiky evropské lídry minulý týden vybídly i Spojené státy. Americký ministr financí Jack Lew uvedl, že snaha snižovat rozpočtové deficity v Evropě zhoršila ekonomickou situaci v některých zemích, a vyzval k výraznější podpoře hospodářského růstu.

Linii úspor zatím drží Německo a Evropská centrální banka a není jasné, jestli plánují postoj měnit. „Zatím nevidím, že by došlo ke změně kurzu a že by měla být úsporná politika smetena ze stolu. Většina zemí bude muset přijít s dalšími, důkladnými fiskálními opatřeními, aby splnily své nové cíle,“ míní například ekonom Jurgen Michels ze Citigroup, jehož cituje agentura Reuters.

Autor: vrb
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!