Eurozóna dohodla navýšení eurovalu na 700 miliard eur

aktualizováno Ministři financí zemí eurozóny se dnes dohodli na zvýšení úvěrové kapacity dvou záchranných fondů na 700 miliard eur (zhruba 17,3 bilionu korun). Nová částka ale bude činit jen 500 miliard eur, zbylých 200 miliard jsou peníze, které už byly využity na pomoc třem členským zemím, tedy Řecku, Irsku a Portugalsku. Finanční trhy na dohodu ministrů zpočátku reagovaly příznivě.

 ilustrační foto
30.3.2012 17:06   |  

Kolem schématu nové pomoci ale panuje řada nejasností, jisté je prozatím jen to, že i nových 500 miliard eur se bude dávat dohromady delší dobu. Oba záchranné fondy, tedy Evropský fond finanční stability (EFSF) a nově budovaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM), totiž budou do poloviny příštího roku fungovat vedle sebe.

„To rozhodnutí je klasickým evropským kompromisem. Zašlo až tak daleko, kam byla ochotna jít německá vláda, zároveň je to ale minimum toho, co očekávala většina zemí eurozóny,“ poznamenal ekonom finančního ústavu ING Bank Carsten Brzeski. „Výraznější posílení, které by odpovídalo dříve projednávaným variantám, by samozřejmě mohlo vyslat silnější signál a bylo by to i přesvědčivější,“ dodal.

ESM, který začne fungovat s ročním předstihem letos v červenci, bude z celkové úvěrové kapacity 500 miliard eur schopen zpočátku půjčit asi 200 miliard. Do poloviny příštího roku se částka k půjčení zvýší na zhruba 400 miliard eur a do té doby bude možné současně využít asi 240 miliard eur, které zbyly v EFSF. Ten vznikl v roce 2010 s tím, že fungovat bude jen tři roky.


Čtěte také: Francie volá po eurovalu, který by měl bilion eur


Plné kapacity půl bilionu eur tak ESM dosáhne až v roce 2014. Logicky se tak nabízí otázka, zda takto konstruovaná „protipožární zeď“ bude stačit na to, aby přesvědčila finanční trhy, že eurozóna má své finance pod kontrolou a do jejích členských zemí lze bezpečně investovat. Záležet bude i na postoji mimoevropských zemí, které mají poskytnout další peníze Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Na něj eurozóna hodně spoléhá, protože část pomoci eurozóně půjde právě z peněz MMF.

Anketa

Souhlasíte s posílením eurovalu?

ano   17% ne   83%

V anketě hlasovalo 131 čtenářů.
Hlasování bylo ukončeno.

další ankety

„Vítám rozhodnutí ministrů posílit evropský euroval. MMF už dlouho zdůrazňuje, že vyšší protipožární zdi v Evropě i ve světě jsou spolu s přísnějšími pravidly naprosto nezbytné, pokud má tato krize skončit a pokud má být ve světě opět nastolena finanční stabilita,“ uvedla k dohodě ministrů financí výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová. „Spojení ESM a EFSF a dalších opatření, která byla v Evropě přijata, posílí euroval a podpoří snahu MMF zvýšit dostupné zdroje ku prospěchu všech našich členů,“ dodala.

Na velikost eurovalu, jak se finanční rezervě pro zadlužené země eurozóny někdy říká, je možné nahlížet i z jiného úhlu. K částce 500 miliard eur, která bude tvořit nový záchranný fond, se dá připočítat asi 300 miliard eur, které už bylo na pomoc zmíněným třem zemím eurozóny nutné vynaložit. Ne všechny peníze na pomoc Řecku, Irsku a Portugalsku šly totiž z EFSF. Pak by celková velikost eurovalu činila kolem 800 miliard eur.

Evropská komise navrhovala, aby se celková „palebná síla“ obou záchranných fondů zvýšila až na 940 miliard eur. Tato konstrukce počítala s tím, že ke 200 miliardám eur, které už se využily na pomoc třem členským zemím, se přidá ještě asi 740 miliard. Šlo by jednak o 500 miliard pro ESM a o 240 miliard eur, které zbyly v EFSF. Myšlenku vybudovat tak velký euroval ale rázně odmítlo Německo.

Od loňského podzimu, kdy byla evropská dluhová krize patrně ve své zatím nejhorší fázi, se situace na trzích citelně zlepšila. Příznivá byla i první reakce na dnešní oznámení ministrů financí, kteří se na zvýšení úvěrové kapacity eurovalu dohodli na neformální schůzce v Kodani. Zvýšily se ceny španělských státních dluhopisů a zpevnilo euro, vzhůru se vydaly i burzy. Růst ale začal později slábnout.

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Protonové centrum prodloužilo svůj úvěr, až do roku 2033

Protonové centrum prodloužilo svůj úvěr, až do roku 2033

Soukromá pražská ozařovací klinika slaví další krok k ekonomické stabilizaci. Pět dní poté, co Protonové centrum (PTC) uzavřelo standardní smlouvu se Všeobecnou zdravotní… více

Mobilní web