Evropa šije záchrannou vestu pro španělské banky | E15.cz

Evropa šije záchrannou vestu pro španělské banky

Evropa šije záchrannou vestu pro španělské banky
ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Igor Záruba

V eurozóně se rýsuje scénář, jak zachránit Španělsko. Nová forma zásahu by sice připadla až na chvíli, kdy ochromená ekonomika pod Pyrenejemi požádá o mezinárodní asistenci, ale šlo by o pomoc šitou na míru.

Trik spočívá v tom, že by euroklub změnil pravidla pro vyplácení prostředků ze záchranného eurovalu EFSF a jeho nástupce ESM. Peníze z těchto fondů, určené vládám, by napříště zamířily do podkapitalizovaných bank. „Některé vlády, stejně jako představitelé Evropské centrální banky, jsou pro uvolnění kritérií v případě, že hlavní problém nespočívá ve stavu veřejných financí, ale v bankovním sektoru,“ napsaly noviny Süddeutsche Zeitung.

Španělsko, jehož dluhopisy v minulých dnech výrazně prodražily, tuto podmínku splňuje. Jeho státní dluh se drží pod 70procenty HDP, letošní rozpočtový schodek má činit 5,8 procenta, ale banky nemají hotovost. V březnu si musely půjčit u ECB 316, v únoru 170 miliard eur. Podle údajů z národní centrální banky má dostatek likvidity 90 peněžních domů, 45 slibuje, že se na požadovanou úroveň dostane do konce roku. Zbylých 36 ústavů se marně snaží vyhovět přísnějším požadavkům na výši kapitálu.

„Obejití vlády a přímé refinancování bank z EFSF by neprohloubilo státní zadlužení. Zároveň by snížilo tlak na ECB, na níž jsou španělské banky životně závislé,“ připomínají pozorovatelé.

Madrid je v duchu této logiky hlavním zastáncem možné změny. Německo, největší přispěvatel do unijní pokladny, je proti. „Španělsko, Itálie a Evropa vůbec jsou na dobré cestě z krize. Španělé žádný záchranný balík nepotřebují,“ řekl v rozhovoru pro Reuters ministr financí Wolfgang Schäuble.

Wolfgang SchäubleWolfgang SchäubleAutor: profimedia.cz

Bídu španělských bank dokresluje další statistika, kterou včera zveřejnila centrální banka. Podle ní stoupl v únoru podíl nesplácených pohledávek na 8,16 procenta půjčené sumy. Jde o nejhorší stav od roku 1994. V roce 2007, tedy před finanční a hospodářskou krizí, se tento ukazatel držel pod jedním procentem. V meziročním porovnání stoupl objem špatných úvěrů o 110 procent.

Banky pod Pyrenejemi jsou ke dnu taženy neuhrazenými hypotékami, které se promítly do účetnictví po splasknutí realitní bubliny miliardovými odpisy. Tvrdou ránu dostaly zejména spořitelny, jež se spojují. Z někdejších 45 „cajas“ existuje jen patnáct.

Nedůvěra vůči bankovnímu sektoru, jíž se netají řada zahraničních domů, přiblížila (spolu s dalšími nedobrými zprávami) úroky z vládních obligací ke kritickým sedmi procentům. Na rekordu jsou i rizikové přirážky proti bankrotu. „Jde o neúnosnou úroveň. Záchrana či odchod z eurozóny jsou na dohled,“ napsaly Börsenzeitung.

Početní trik V pátek 30. března se eurozóna dohodla, že trvalá zápůjční kapacita (jež má udělat dojem na investory) bude 800 miliard eur. Přihození o 300 miliard je ale čistě početní: plus dává dohromady zbylých 53 miliard z prvního řeckého balíku, 49 miliard spotřebovaných vkladů do ESM a 192 miliard vydané či plánované pomoci pro Irsko, Portugalsko a Řecko.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!