Francouzská daň pro bohaté končí, její výnosy byly chudé

Francouzští podnikatelé a investoři si na konci měsíce vydechnou. Vyprší totiž platnost "superdaně" z vysokých příjmů, kterou socialistický prezident François Hollande prosadil, aby dodržel svůj předvolební slib.

Francouzský prezident François Hollande
10.1.2015 15:38   |  

Byl to „superomyl“, který nebude nikomu chybět a politiky poučil, že vést třídní válku pomocí daní vede k vysokým nákladům a mizivým výnosům, píše ekonomický list The Wall Street Journal.

Fiaskem se daň 75 procent z příjmů přesahujících milion eur (takřka 28 milionů korun) ročně stala podle listu hned po svém zavedení v září 2012. Fotbaloví hráči hrozili stávkou, šéf skupiny luxusního zboží LVMH a nejbohatší Francouz Bernard Arnault pohrozil přesídlením do Belgie a řada dalších to skutečně udělala.

Ve frankofonní jižní Belgii nyní žije zhruba 200 000 Francouzů a kolem 5000 z nich jsou daňoví exulanti, odhadl francouzský list Le Figaro. Dalších asi 2000 Francouzů uteklo před vysokými daněmi do Švýcarska a jejich dalšími oblíbenými destinacemi jsou Londýn a New York, upozorňuje WSJ.

Předvídatelný výsledek

Někteří lidé z vlády ovšem takový výsledek předvídali. Emmanuel Macron, který byl tehdy Hollandeovým poradcem a nyní je ministrem hospodářství, varoval, že superdaň změní Francii v „Kubu bez slunce“. Ekonomický růst Francie byl za Hollandeova působení nepatrný, míra nezaměstnanosti zůstává nad deseti procenty a Francie přitahuje uboze málo přímých zahraničních investic. Ty v roce 2013 klesly na necelých pět miliard dolarů z ročního průměru 84 miliard dolarů za léta 2005-2007.

Za všechny tyto potíže nedostala Francie téměř nic na příjmech z daní. Za více než dva roky platnosti daně z ní získala státní pokladna necelých půl miliardy eur, udává ministerstvo financí. Je to méně něž jedno procento ročního rozpočtového deficitu. Mnohé firmy jednoduše odložily výplatu odměn nejvyšším manažerům a čekaly, až tato daň přestane platit nebo se sníží.

Zásluhy za konec superdaně patří Macronovi spolu s premiérem Manuelem Vallsem, kteří od svého loňského nástupu do funkcí z pozadí bojovali, aby zachránili ekonomiku před Hollandeovými předvolebními sliby. Vallsův rozpočet pro letošní rok snížil firemní daně a „sociální poplatky“ v celkovém objemu 40 miliard eur a Macron často mluví o potřebě odpoutat se od staromódního socialismu k podpoře podnikatelského prostředí.

Nezdar daně, která naštěstí mohla díky omezené době platnosti skončit bez jakéhokoli zásahu, je lekcí pro ty, kteří by se pokoušeli vést třídní boj prostřednictvím daňového systému. Všimnout by si jej měli zejména „progresivní“ politikové celého světa, uzavírá WSJ.


Čtěte také:

Francie reformuje. Rozšíří nedělní prodej a omezí byrokracii

Kvůli rozpočtům se otřásají vlády. Po Francii čekají změny i Rakousko

Economist nazval Francii časovanou bombou, Paříž se rozčiluje

Pavel Páral: Zdvořilostní návštěva Prahy

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Kapsch prodloužil smlouvu s ministerstvem o mýtném za více než pět miliard

Kapsch prodloužil smlouvu s ministerstvem o mýtném za více než pět miliard

Ministerstvo dopravy v neděli uzavřelo dodatek ke smlouvě se společností Kapsch o pokračování správy mýtného systému na maximálně tři roky za 5,27 miliardy korun. Součástí ceny je… více

Mobilní web