Globální oteplování a tání ledovců? Šance pro grónskou ekonomiku | E15.cz

Globální oteplování a tání ledovců? Šance pro grónskou ekonomiku

28. října 2016 • 06:30

Rostoucí teplota klimatu mění pochody v přírodě, počasí dosahuje extrémních výkyvů a ubývá ledová pokrývka na zemských pólech. A právě v arktických oblastech jsou známky globálního oteplování nejzřetelnější. To je také důvod, proč se nehostinná oblast Grónska, největšího ostrova na světě, může stát vyhledávanou oblastí pro život. Pozitivním vedlejším vlivem oteplování je totiž rostoucí grónská ekonomika. 

Po dlouhá desetiletí byla hlavním grónským vývozním artiklem Krevetka severní. Lov a zpracování těchto členovců i v současnosti tvoří přibližně polovinu grónské ekonomiky. Pomalu se však situace mění, hlavním důvodem je rychle se ohřívající oceán. U pustých grónských břehů se nyní rybáři soustředí i na lov těch druhů ryb, pro které byly místní vody v minulosti příliš chladné. 

Do oblasti se například vrátily tresky. Ty už sice oceán u grónských břehů v minulosti obývaly, v devadesátých letech však kvůli náhlému poklesu teploty vody i masivnímu rybolovu téměř zmizely. Tehdy to mělo obrovský vliv na místní ekonomiku, nyní však rybáři na lovu tresek znovu vydělávají. „Bylo jasné, že vlivem ohřívání oceánu do oblasti připlují ryby, které jsou zvyklé na teplejší vodu,“ řekl pro qz.com Kim Hoegh-Dam. Ten vlastní společnost Arctic Prime Production, která se na lov tresek specializuje. 

150 zemí se dohodlo na omezení skleníkových plynů, může to výrazně zbrzdit oteplování planety

Nejde ale pouze o tresky. V současnosti roste také lov tuňáků, rybáři se zaměřují také na makrely, v minulém roce jich Grónsko vyprodukovalo 80 tisíc tun. Z lovu ryb však neprofitují pouze soukromníci. V oboru podnikají také státní společnosti, například Royal Greenland. V zemi provozuje na dvacet zpracovatelských závodů a přístavů, a přesto, že se v době hospodářské krize potýkala s finančními problémy, v současnosti se její hospodaření vrací k uspokojivým výsledkům. 

Podle qz.com se ale revoluce v hospodářství nekoná pouze na moři. Příznivější podmínky pro pěstování pociťují například zemědělci na jihu ostrova. Díky delší sezóně se tak v Grónsku daří například bramborám, mrkvi, květáku, brokolici nebo jahodám. 

Značný úbytek ledové pokrývky umožnil také geologické průzkumy, které v posledních letech odhalily, že se pod povrchem Grónska skrývá velké nerostné bohatství. Především se má jednat o značné zásoby železa, zinku a uranu na západním pobřeží a ropy a zemního plynu v severovýchodní oblasti. A právě jednodušší těžba by podle odborníků mohla skutečně nastartovat grónskou ekonomiku. 

Investice do rybolovu by v Africe vytvořily až 300 tisíc pracovních míst

To je také důvod, proč Grónsko nesouhlasí s podepsáním Pařížské dohody. V ní se loni 191 států zavázalo chránit životní prostředí a omezit růst teploty v atmosféře. Podle představitelů Grónska si ostrov nemůže kvůli současné ekonomické situaci podepsání dohody dovolit. Za nadměrné vypouštění skleníkových plynů do atmosféry by totiž Grónsku hrozily miliardové pokuty, v současnosti však není v možnostech ostrova se do předepsaných limitů vejít.

Ne všichni obyvatelé Grónska jsou však se změnami klimatu spokojení. Problémy dělá například lovcům tuleňů, kteří za svými kořistmi putovali po zmrzlém oceánu na psích spřeženích. Protože je ale dnes led mnohem tenčí, případně roztál úplně, musejí se lovci přepravovat na motorových člunech. Jejich hluk ale tuleně většinou vyplaší. Teplé počasí zkřížilo plány rovněž například pořadatelům letošních arktických her. Ti museli mnohá sportoviště uměle zasněžovat, aby se mohla klání vůbec konat. 

Ropa příští rok zdraží o 28 procent, předpovídá Světová banka

V současnosti je Grónsko i nadále finančně závislé na Dánsku, do jehož koloniální říše v minulosti patřilo. I když je od roku 2009 Grónsko de facto suverénní zemí, z dánské pokladny putuje ročně na ostrov asi čtrnáct miliard korun, což je pro zemi s 56 tisíci obyvateli značná finanční podpora. Ve chvíli, kdy by ekonomika Grónska vzrostla na soběstačnou úroveň, by však závazky Dánska vůči Grónsku skončily. 

Nyní činí hrubý domácí produkt Grónska přibližně 2,44 miliardy dolarů. Jeho hlavními obchodními partnery jsou Dánsko, Japonsko a Čína. 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!