Když jiní prodávají, Carlos Slim Helú kupuje

Jeden z oblíbených sarkastických vtipů Mexičanů zní: „Můžete přežít byť jen jediný den bez Slima?“ Odpověď totiž musí znít ne, i když platíte za jeho telefony ty nejvyšší poplatky na světě nebo vám neustále zlobí jeho připojení k internetu.

V mnoha oblastech totiž Slim vybudoval (nejen) v Mexiku monopoly, kterým spotřebitelé nemohou uniknout. Jeho vliv na Mexiko je enormní, stojí podle některých odhadů až za sedmi procenty mexického HDP. I takový J. D. Rockefeller na vrcholu své slávy nestál ani za třemi procenty amerického HDP.

Převedeno do českých reálií: Představte si vliv majitele dvou skupin ČEZ.

„Je jako američtí kořistničtí milionáři z devadesátých let devatenáctého století. Akorát že Slim je Rockeffeler, Carnegie a J. P. Morgan v jedné osobě,“ shrnul Slimův vliv a styl podnikání pro Wall Street Journal mexický investor David Martínez.

Charita jsou vyhozené peníze

Mexičan může kromě Slimova telefonu a internetu i bydlet v jeho domě, jezdit na jeho kole, pracovat v jeho bankách, na prázdniny letět jeho letadlem do jeho hotelů a na pláži popíjet jeho nápoje.

Jeho bohatství je ale i předmětem tvrdé kritiky, protože stále výdělečnější firmy profitují z poptávky chudé země, kde pětina obyvatel žije za méně než dva dolary denně.

„Copak nemůže vzniknout silná firma i v chudé zemi?“ odmítá kritiku boháč. Své image nepřidal ani kritikou filantropie muže, kterého sesadil z čela žebříčku miliardářů listu Forbes. „Bill Gates musí pochopit, že boj s chudobou je o tom samém jako jeho úspěch s Microsoftem. Jsem přesvědčen, že chudobu nevymýtí dary, charita nebo veřejné utrácení, ale jen boj na poli zdravotní péče, vzdělávání a tvorby míst.“

Tento jeho postoj k miliardovým darům Gatese mu vynesl image skrblíka, byť jeho Telmex Foundation za dekádu nakoupila desítkám tisíc chudých studentů kola, brýle, dokonce operace. Vrcholem jeho cíleného dobrodiní bylo zatím složení kauce za padesát tisíc zlodějů, kteří se v časech ekonomické recese dopustili drobných krádeží.

Otec levně nakupoval. Syn také

Carlos Slim se nikdy netajil tím, že se celý život poměřuje se svým otcem. Ten se narodil ještě v Libanonu se jménem Youssef Salim do rodiny katolických maronitů. Než aby však musel nastoupit do otomanské muslimské armády, rodina ho spolu s bratrem poslala do emigrace. A to v pouhých čtrnácti letech.

Jeho syn ho dodnes obdivuje, jak bez znalosti slova španělštiny v nové vlasti uspěl. Nejprve to zkoušel jako malý obchodník s galanterií, ale pak využil šance skupovat levné reality uprostřed mexické revoluce v první dekádě dvacátého století. „Byla revoluce, země rozvrácená, ještě neměl ani rodinu, cizinec bez zapuštěných kořenů, a přesto vsadil na Mexiko a jeho budoucnost,“ hrdě mluví Slim o svém otci. On sám se narodil až v roce 1940 v Mexico City, později vystudoval Mexickou autonomní národní univerzitu s titulem stavební inženýr.

Brzo se ale ukázalo, že po svém otci zdědil schopnost „dělat peníze“. Už v jedenácti letech prý zainvestoval do vládních dluhopisů, v patnácti letech si koupil malý podíl v největší bance Banco Nacional de Mexico. V 26 letech, tedy v roce 1966, už byl boháč se čtyřiceti miliony dolarů.

Pro jeho styl byznysu se mu přezdívá „Král Midas“ nebo „Warren Buffett Latinské Ameriky“. Levně koupit podhodnocenou firmu, přivést ji k zisku a prodat.

„Velkou rybou“ se stal ale až v osmdesátých letech. Tehdy prezident Jose Lopez Portillo znárodnil banky a investoři ve strachu z dalšího znárodňování a pokračující recese raději pod cenou prodávali. Středně velký obchodník se tak najednou stal vlastníkem největší pojišťovny a dalších klenotů mexické ekonomiky.

Jak říká sám Slim, nakupoval tehdy za „dobrou cenu“. Postupně tak vznikl holding Grupo Carso, který zastřešuje několik monopolů v různých oblastech. Zopakoval tak příběh levných nákupů svého otce. Akorát mu nepomohla revoluce, ale levicový prezident a recese.

Telekomunikační zlatý důl

Hlavní bohatství mu plyne z jeho telekomunikační říše. V roce 1990 uspěl s France Telecom a americkou Southwestern Bell v aukci na státní telekomunikační firmu Telmex. Obchod se mnohonásobně vyplatil, protože později přišla vlna mobilních telefonů, kterou snadno Slim opanoval. Jeho mobilní operátor América Móvil obsluhuje 150 milionů zákazníků v jedenácti zemích.

Jeho investice jsou v Latinské Americe sledovány se stejnou intenzitou jako Buffettovy na Západě. Kdysi kupoval akcie Applu, když byly za 17 dolarů. Ze současných nákupů pozornost přitahuje nákup procenta akcií v Citibank a především sedmiprocentní podíl v Times Company, která vydává New York Times.

Navíc zadluženým novinám půjčil 250 milionů dolarů. V Británii zase investoval do deníku Independent. Novináři se jeho vlivu bojí, protože kdo v Mexiku kritizuje Slima, může rychle počítat s odhlášením inzerce či jiným nátlakem.

zvětšit Carlos Slim Helú Autor: Kresba Břetislav Kovařík, zavřít

Bez počítače. Zato s Renoirem

Mexičanům ale Slim také v mnohém imponuje. Vlastní největšího poskytovatele internetového připojení, ale sám odmítá používat počítač.

„Jsem papírový muž,“ říká. Místo těžkých Rolexek nosí obyčejné plastové náramkové hodinky. Nepotrpí si na přepychová sídla, miluje mexickou kuchyni a až do smrti jeho manželky Soumaye Domitové Gemayelové v roce 1999 se nepochybovalo o jejich harmonickém manželství.

Jeho jedinou drahou zálibou jsou obrazy. V jeho domě neopatrný pohyb znamená otření se o Van Gogha, Renoira, Diega Riveru nebo shození Rodinových soch, kterých je mimochodem největším sběratelem na světě.

Nejlépe tak vztah Mexičanů k tvrdému, ale lidskému obchodníkovi popsal v New York Times novinář z Mexico City Riva Palacio: „Tady v Mexiku je hodně zlých chlápků, příliš mnoho velkých eg, takže Slim přes všechny svoje chyby není vnímán zas až tak špatně.“

Carlos Slim Helú (70)

» V lednu syn libanonských přistěhovalců Carlos Slim Helú oslavil sedmdesáté narozeniny. Vystudoval strojní inženýrství, ale už jako teenager se vrhl na kupování akcií. Ve 26 letech měl majetek za 40 milionů dolarů.
» V ekonomické krizi osmdesátých let skupoval podíly ve firmách, od cigaret, přes těžařské společnosti až po restaurace. V roce 1990 koupil klenot svého impéria – státní telekomunikační firmu Telmex.
» Carlos Slim má tři dcery a tři syny, kteří mu pomáhají s řízením holdingu. Manželka Soumaya Domitová Gemayelová mu zemřela v roce 1999. Je milovník umění, podle Forbesu nejbohatší muž planety.

zvětšit Tři Češi se dostali mezi smetánku Autor: e15, zavřít