Klaus představil osm rad, jak napravit Evropu | E15.cz

Klaus představil osm rad, jak napravit Evropu

Klaus představil osm rad, jak napravit Evropu
Václav Klaus
• 
ZDROJ: ČTK

ČTK, Ondřej Vrba

Oslabování zdravé politiky národních států nadnárodními evropskými institucemi, nefungující měnová unie, příliš štědré sociální výdaje a plíživě rostoucí „zelená legislativa“. To jsou některé z hlavních neduhů, kterými podle Václava Klause trpí současná Evropa. Na konferenci v Chicagu v této souvislosti prezident představil osmero pro nápravu Evropy. To nabízí rady, jak tyto problémy řešit.

Starý kontinent je podle prezidenta zasažen hlubokou systémovou krizí, kterou podle něj nevyřeší umělé vládní stimuly, ale ucelený program redukce mandatorních vládních výdajů.

Evropští politici podle Klause musejí být trpěliví a smířit se se skutečností, že proces ekonomické adaptace nějakou dobu trvá. Neměli by se proto snažit organizovat trhy nebo vytvářet růst pomocí vládních stimulů a pobídek. Řešením jsou podle Klause škrty v nabobtnalých povinných výdajích „neproduktivního a paternalistického“ sociálně tržního hospodářství.

Čtěte také:

Náklady práce v Česku jsou deváté nejnižší v EU

Nečas s eurem nechvátá. Nejdříve za osm až deset let

Ředitel pro strategii poradenské firmy Partners Pavel Kohout v tomto směru s prezidentem souhlasí. „Sociálně tržní hospodářství ve své původní podobě, která fungovala až do začátku 70. let, fungovalo velmi úspěšně. Ovšem tehdy šlo o přerozdělování ve výši maximálně třetiny hrubého domácího produktu. Z dnešního hlediska extrémně úsporný stát. Nynější státy EU ovšem zhusta utrácejí hodně přes polovinu HDP. To již není sociálně tržní hospodářství, to je sociální rakovina,“ podotkl Kohout.

Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš naopak s názorem prezidenta polemizuje. „Vysoké sociální výdaje nepovažuji za klíčový problém Evropy. Nekonkurenceschopný jih Evropy má spíše potíže s neefektivním fungováním trhů práce a s tvrdou regulací řady chráněných odvětví (přístavy, právníci, apod.),“míní Bureš.

Václav KlausVáclav KlausAutor: ČTK

Klaus na konferenci pořádané organizací Chicago Council on Global Affairs (Chicagská rada pro globální záležitosti) ve svém - jak řekl - „skromném návrhu“ také vyzval k tomu, aby se Evropa zbavila nadměrné centralizace, která stejně jako pohodlný způsob života jejích obyvatel zvyklých na sociální výhody oslabuje její rozvoj.

Brzdou rozvoje je podle prezidenta také neustále rostoucí ekologická legislativa. „Zeleným musí být zabráněno v tom, aby přebírali stále více ekonomiky pod prapor tak chybných myšlenek, jako je doktrína globálního oteplování,“ uvedl Klaus.

I tady Bureš s Klausem polemizuje. „Zelenou legislativu principiálně nepovažuji za hrozbu pro konkurenceschopnost eurozóny. Je také otázkou, zda tuto legislativu lze posuzovat pouze optikou konkurenceschopnosti ekonomiky v ekonomickém slova smyslu,“ uvedl Bureš.

Klaus: Odchod Řecka z eurozóny by nebyl žádnou katastrofou

Klaus se v Chicagu dotknul i nejaktuálnějších evropských problémů – zejména otázky dalšího působení Řecka v eurozóně.

„Americké publikum má jednoduché recepty – politicky sjednotit Evropu do jednoho státu, rozdělit eurozónu, vrátit Řecku drachmu, atd. Snažím se jim vysvětlit, že je to všechno trochu složitější. Nicméně, že očekávám typicky evropské neřešení problému, pokračování žití ve snu o tom, že se problémy vyřeší samy, že nějakým kouzlem nastane rychlý ekonomický růst, který všechno zachrání, atd. Neboli, že čekám prohlubování problému,“ popsal Klaus atmosféru diskuse v Chicagu ve svých zápiscích, které zveřejňuje Právo.

Václav KlausVáclav KlausAutor: ČTK

K předluženému Řecku prezident uvedl, že jednotlivé země by měly mít možnost opustit evropskou měnovou unii. Zopakoval, že Řecko považuje za oběť chybného uspořádání eurozóny. Podle něj nejde o optimální měnovou unii, protože pod jednou měnou, jedním směnným kurzem a jednou úrokovou sazbou slučuje ekonomicky zcela nesourodé země.

Takové měnové unie jsou podle českého prezidenta velmi nákladné a dlouho nevydrží. Jejich přežití by vyžadovalo velkou míru solidarity mezi jednotlivými zeměmi, podotkl Klaus. Dodal ale, že takovou solidaritu, jakou se například vyznačovalo západní Německo po sjednocení s východním Německem, v současné Evropské unii nevidí.

Klaus odmítl hlasy, že případný odchod Řecka z eurozóny by byl katastrofou. Připomněl pokojné rozdělení společné měny při rozpadu česko-slovenské federace. „Technicky je to snadné,“ uvedl. Dodal, že v této souvislosti rád říká, že Češi a Slováci jsou experti na likvidaci monetárních unií.

Čtěte také:

Cesta z krize? Zaveďte „geuro“, radí Němci Řekům

Máte poslední šanci, slyšeli Řekové v Bruselu

S tím, že je měnová unie kolem eura nefunkční souhlasí i analytik Kohout. „Pokud jde o měnovou unii, ukazuje se, že dokonce samotné západní a východní Německo ani 22 let po sjednocení netvoří optimální měnovou zónu. Málokdo si pak všimne rostoucího pnutí mezi ekonomikami Německa a Francie, což je `pilíř evropské integrace`. Až praskliny v tomto pilíři jednoho dne nabudou kritických rozměrů, bude to zajímavé,“ argumentuje Kohout.

„Hlavní problém eurozóny je v prohlubujících se rozdílech mezi konkurenceschopným jádrem eurozóny a zaostávajícím jihem. Je pravda, že euro k nafouknutí nerovnováh přispělo a teď ztěžuje jejich narovnání. V tuto chvíli ale není cesty zpět, rozpad eurozóny by měl velice ničivý efekt a dlouhodobé negativní efekty nejen v Evropě, ale v celé globální ekonomice. Snaha politiků držet euro pohromadě „za každou cenu“ je tedy legitimní, i když nakonec nemusí být úspěšná,“ přidává svůj názor Bureš.

Zvrat může přinést jen některá z velkých zemí, míní Klaus

Klaus se také vyjádřil k plánu fiskální unie – ta podle něj není řešením. Evropa by se podle něj měla spíše vrátit k demokracii na úrovni národních států a k uspořádání založenému na vztazích jednotlivých vlád.

Ohledně případných změn v Evropě, které považuje za potřebné, je ale český prezident skeptický. Takový zvrat totiž podle Klause může přinést jen radikální politická změna v některé z velkých zemí unie. V silách malých a středních zemí to prý není.

Václav KlausVáclav KlausAutor: ČTK

Klausových osm bodů pro nápravu Evropy

1) Evropa se musí zbavit svého neproduktivní a paternalistické sociálně tržní ekonomiky, kterou ještě více podkopává rostoucí role zelené ideologie.

2) Evropa se musí smířit se skutečností, že proces ekonomické adaptace nějakou dobu trvá a že netrpěliví politici a vlády obvykle věci zhoršují. Politici by se neměli snažit organizovat trhy, snažit se detailně řídit ekonomiku či vytvářet růst pomocí vládních stimulů a pobídek.

3) Evropa by měla začít připravovat ucelený program redukce vládních výdajů a zapomenout na flirtování s řešeními založenými na zvyšování daní. Redukce výdajů se musí převážně týkat mandatorních výdajů, protože škrty nemandatorních výdajů jsou kvantitativně jako dlouhodobé řešení nevýznamné.

4) Evropa by měla zastavit plíživou a neustále rostoucí zelenou legislativu. Zeleným musí být zabráněno v tom, aby přebírali stále více ekonomiky pod prapor tak chybných myšlenek, jako je doktrína globálního oteplování.

5) Evropa by se měla zbavit nadměrné centralizace, harmonizace, a standardizace celého kontinentu a po půlstoletí takových opatření zahájit decentralizaci a deregulaci společnosti a ekonomiky a odstranit subvence.

6) Evropa by měla umožnit zemím, jež jsou oběťmi evropské monetární unie, aby ji opustily a vrátily se k vlastnímu monetárnímu uspořádání.

7) Evropa by měla zapomenout na plány, jako je fiskální unie. Nemluvě o protidemokratických ambicích, jako je politické sjednocení celého kontinentu.

8) Evropa by se měla vrátit k demokracii, která může existovat jenom na úrovni národních států, ne na úrovni celého kontinentu. Znamená to návrat od nadnárodního uspořádání k uspořádání založenému na vztazích jednotlivých vlád.

Autor: ČTK, Ondřej Vrba
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!