Komentář Petra Zahradníka: Rozpočet EU jako přehlídka příležitostí | E15.cz

Komentář Petra Zahradníka: Rozpočet EU jako přehlídka příležitostí

Petr Zahradník

Evropský rozpočet na rok 2018 je posledním, který počítá s britským příspěvkem. Další budou hubenější.

Rozpočet Evropské unie na rok 2018, který právě schválil Evropský parlament, musí do 20. listopadu ještě posvětit Rada EU. Je to rozpočet neobvyklý z několika důvodů. Zaprvé je to první unijní rozpočet po provedené revizi finančního rámce 2014–2020. Cílem bylo zajistit větší pružnost rozpočtu a schopnost reagovat na aktuální dění – především kvůli migraci a aktivitě v regionech, odkud většina migrace pochází, a také kvůli bezpečnostním a protiteroristickým opatřením. To se ovšem příliš nepovedlo.

Zadruhé je to také první rozpočet po vydání série dokumentů o budoucnosti EU. I proto může být předzvěstí věcí příštích, které nastanou po brexitu a po spuštění nového finančního rámce počínaje rokem 2021.

A konečně zatřetí – rozpočet EU pro rok 2018 je přijímán v čase konečně viditelně zlepšené ekonomické situace v celé EU, kdy po dlouhých deseti letech všichni její členové rostou, výrazně klesá nezaměstnanost a dopady krize se již nezdají tak vážné a neřešitelné jako ještě nedávno.

Komentář Jiřího Schwarze: Evropská dezintegrace. Co k tomu mohou říct Češi a Slováci?

Přesto od roku 2018 neočekávejme zázraky. Je to poslední rok, kdy je započítána britská přítomnost. Nestane-li se něco zcela neočekávaného, bude další rozpočet rázem zhruba o deset miliard eur hubenější. Také proto nelze v příštím roce očekávat nějaké nevyzkoušené experimenty.

Je pravděpodobné, že hned zkraje roku 2019 nastanou kvůli brexitu různé otřesy. A případné kompenzace za britský odchod se v rozpočtu projeví zřejmě až s velkým časovým odstupem. A především – unijní rozpočet na příští rok je stále svázán mantinely aktuální schválené finanční perspektivy, přičemž by ale měl již nyní představovat výzbroj na budoucí, nikoli minulé války.

Tusk: Jednání o brexitu ve slepé uličce nejsou, jde o přehnané zprávy

Shodou okolností právě probíhají velmi vážně míněná jednání o dlouhodobější rozpočtové budoucnosti EU. Bylo by skvělé, kdyby se inspirace z těchto jednání mohla výrazněji promítnout již během jednání v Radě EU o evropském rozpočtu na příští rok. To se však stane přinejlepším v malé míře. Budeme rádi, pokud tvůrci hospodářské a fiskální politiky EU alespoň seberou odvahu k radikální reformě financování unie počínaje rokem 2021.

Ony inspirativní návrhy zahrnují například uplatnění principu evropské přidané hodnoty. Jinými slovy rozpočet EU by měl přednostně financovat projekty, které mají nejen regionální a národní, ale též celoevropský dopad. Mluví se o posílení rozpočtové flexibility, aby bylo možné reagovat na podněty, které se objeví až v průběhu finanční perspektivy. Je vidět snahu poučit se z nedávné minulosti, kdy rozpočtové mechanismy bezmocně a nečinně přihlížely nejprve krizi hospodářské a poté i migrační a bezpečnostní.

Návrh rozpočtu už projedná nová sněmovna

Unijní rozpočet by měl být méně spojen s dotacemi a více využívat návratných finančních nástrojů. Snad se dočkáme i přehodnocení priorit a většího důrazu na posílení konkurenceschopnosti unie. Podpora zemědělství by měla být méně velkorysá a těžiště by se mělo přesunout k výzkumným, vývojovým a inovativním projektům. Inspirací je nepochybně například předsedající Estonsko.

To všechno je ale hudba vzdálenější budoucnosti. V roce 2018 ji neuslyšíme. Upřímně – budeme rádi, když zaslechneme alespoň pár tónů a nepřijdeme o víru, že po roce 2020 bude konečně možné mluvit o opravdu moderním financování potřeb EU. Víru, že v unii přestane platit tradiční účetní dělení na čisté plátce a příjemce a že rozpočtové efekty se budou počítat v kontextu celé EU. To se dnes bohužel opravdu tvrdit nedá.

Autor je ekonomem České spořitelny a členem Evropského hospodářského a sociálního výboru

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!