Konec evropských dotací v současné podobě. Může za to i české odmítání uprchlíků | E15.cz

Konec evropských dotací v současné podobě. Může za to i české odmítání uprchlíků

ČTK

Nejrůznější evropské investiční nástroje budou v příštím finančním období EU po roce 2020 hrát ve srovnání s evropskými fondy daleko větší roli, upozorňuje místopředseda Evropské komise pro růst a investice Jyrki Katainen. Země, které z fondů čerpají, a tedy i Česká republika, by se podle něj měly na novou situaci začít připravovat už nyní.

"Příští finanční rámec bude jednoznačně menší než ten současný. Odchod Velké Británie zanechá v rozpočtu EU mezeru 12 až 15 miliard eur (324 až 405 miliard Kč) v závislosti na výsledku vyjednávání," řekl dnes Katainen. Neočekává přitom, že země, které do unijního rozpočtu přispívají, by byly ochotny a schopny tento britský výpadek zcela nahradit.

Proto je podle něj třeba začít více uvažovat o tom, jak evropské peníze využívat. Významné je to i proto, že poslední roky jasně ukázaly nové potřeby, jako je obrana a bezpečnost, které budou muset být z unijních prostředků také - alespoň částečně - hrazeny.

Glosa Terezy Zavadilové: Koupel s mrtvolami

"Proto se velmi pravděpodobně zvýší podíl finančních nástrojů. Můžeme naše peníze použít k tomu, abychom přilákali další veřejné a soukromé zdroje. Fondy budou existovat i v budoucnosti a budou dál mít roli v kohezní politice. Ale způsob jejich využití bude přinejmenším částečně jiný," uvedl dnes Katainen v rozhovoru se skupinou novinářů.

Bylo by proto podle něj užitečné, aby členské státy začaly "trénovat" využívání finančních nástrojů už nyní. "Kdo bude nejrychlejší, bude na tom nejlépe," podotkl.

Proti střetu zájmů chce zakročit i Evropská unie. Babiš by přišel o miliardy z dotací

Jedním z příkladů může být relativně nový Evropský fond strategických investic, jehož cílem je do roku 2018 přilákat do evropské ekonomiky nejméně 315 miliard eur (8,5 bilionu Kč) investic. V současnosti jsou už podle odhadů komise splněny dvě třetiny tohoto cíle a v Bruselu se vyjednává o rozšíření a prodloužení působnosti fondu, který prostřednictvím záruk z unijního rozpočtu a Evropské investiční banky podporuje v EU například malé a střední podniky, vědu a výzkum, ale i dopravní či digitální projekty nebo projekty v sociální oblasti.

Kohezní země, tedy ty, které z fondů čerpají, ale třeba i tamní regionální samosprávy, by podle Katainena měly v první řadě začít už nyní uvažovat o evropských penězích jiným způsobem a začít testovat například možnosti kombinovat strukturální fondy právě s využíváním investic z EFSI. "EFSI není pro fondy konkurence, je to jejich možné doplnění," komentoval to dnes dobře informovaný představitel komise. Po praktické stránce je podle něj důležitý vznik takzvané národní podpůrné banky.

Komentář Michaela Romancova: Umíráček pro ruskou ekonomiku

Evropská komise si zatím podle Katainena neudělala názor na sílící debatu, aby po roce 2020 bylo čerpání z unijních fondů spojeno s určitými podmínkami. "Můžeme na to mít různé pohledy. Nechci nic předjímat, ale když nasloucháte členským zemím, tak jsou takové, které míní, že jsou připraveny přispět, ale chtějí vidět takovou EU, která je spravedlivá. Chtějí vidět, že každý provádí společně přijatá rozhodnutí," řekl Katainen.

Kohezní země, včetně České republiky, se nyní odmítají podílet na téměř dva roky starém programu přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Právě kvůli tomu volají některé jiné země unie po podmíněnosti čerpání z budoucích unijních fondů. Jiné zmiňují otázku kvality právního státu, tedy věc, kterou nyní komise probírá s Polskem a Maďarskem.

Katainen ovšem v této souvislosti zmínil i možnosti "pozitivních pobídek", kdy by země mohli z evropského rozpočtu získat více, například když prokážou, že se snaží konkrétním způsobem řešit určité závažné problémy.

Glosa Terezy Zavadilové: Koupel s mrtvolami

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!