Konkurence pro Silicon Valley? Čínské město Šen-čen přihlašuje více patentů než Británie | E15.cz

Konkurence pro Silicon Valley? Čínské město Šen-čen přihlašuje více patentů než Británie

Michal Španěl

Čínské město Šen-Čen prochází rapidním rozvojem. Ročně investuje přes čtyři procenta svého hrubého domácího produktu na výzkum a vývoj, což je dvojnásobek čínského průměru. Firmy v Šen-čenu i z toho důvodu ročně podávají více mezinárodních patentů než společnosti ve Francii nebo Británii. Jedním z průvodních jevů stále větší atraktivity města jsou ale prudce rostoucí ceny nemovitostí. Přesto láká experty z celého světa, žije v něm například Jan Šmejkal, šéf čínské divize podnikatelské komunity Startup Grind.

Mezi lety 1980 a 2016 rostlo v této původně rybářské vesnici reálné HDP každý rok v průměru o 22 procent. Jednou z příčin je skutečnost, že v ní sídlí řada velkých firem, například Tencent. Ten stojí za čínskou obdobou Facebooku WeChat. Neméně významnou firmou se sídlem v Šen-čenu je i výrobce mobilních telefonů Huawei. 

Tamní firmy se v roce 2016 podílely přibližně na polovině ze 40 tisíc mezinárodních patentových přihlášek podaných v Číně, uvádí týdeník The Economist. Srovnatelného počtu dosahují Francie a Británie, pokud se počty jejich přihlášek sečtou.

“Město je považováno za výrobní centrum Číny a někdy i celého světa, navíc je velmi moderní  a prakticky bez znečištění vzduchu. Počítač či telefon, na kterém čtete tento článek, byl velmi pravděpodobně vyroben či sestaven právě v Šen-čenu nebo jeho okolí,” vysvětluje Jan Šmejkal, který vede čínskou divizi podnikatelské komunity Startup Grind a v tomto desetimilionovém městě v sousedství Hongkongu přímo žije.

“Zásadní je ovšem celý region delty Perlové řeky. Ten funguje tak trochu jinak a nezávisle. Vláda zde velmi podporuje podnikání a mezinárodní obchod. Založení firmy je jednodušší a dotacemi se to jen hemží,” dodává Šmejkal.

Miliardářů ve světě výrazně přibylo, nejvíce v Číně

Připomíná však i stinné stránky života a podnikání v Šen-čenu. “Ačkoliv čínská vláda přemýšlí dlouhodobě, viz například její pětiletý plán Made In China 2025, firmy a podnikatelé se v mnoha případech ženou za co největším krátkodobým ziskem. To má za následek mnoho nesprávných rozhodnutí, neefektivit a také ono stigma, že Čína vyrábí pouze padělky a kopíruje a komolí světoznámé značky.” uvádí tentokrát Šmejkal.

“To je nejspíše dáno také tím, že konkurence je v Číně nepředstavitelná a číhá opravdu na každém rohu,” pokračuje.

Více se o technologických inovacích v podnikové sféře dozvíte v dalším vydání magazínu z řady E15 Premium. Titul s názvem Chytré stroje objednávejte zde >>>

Šen-čen podle Šmejkala v některých oblastech navíc stále zaostává. “V Šen-čenu je zajisté hodně kapitálu, talentu a startupů. Nicméně, co se týče počtu start-upů s kapitalizací nad jednu miliardu dolarů a nejlepších univerzit, tak Silicon Valley, ale například i Peking, stále vedou," říká Šmejkal. “Za Silicon Valley stále hodně zaostává i co se týče rozvinutosti mezinárodní startupové komunity a přístupu k informacím,” dodává Čech žijící v Číně.

V aglomeraci navíc velmi rychle rostou ceny nemovitostí, jen v roce 2015 poskočily o 62,5 procenta. Tento nárůst v oblasti nemovitostí byl podle analytického serveru China Briefing největší nejenom v Číně, ale rovnou i na světě.

 

I přes popsaná negativa Šen-čen v mnoha ohledech platí za symbol úspěchu. "Představoval první čínskou zvláštní ekonomickou zónou. Tyto oblasti měly za cíl přinést ekonomickou efektivitu kapitalismu bez nutnosti revize politického systému,” říká Oldřich Krpec, odborník na politickou ekonomii z Masarykovy univerzity.

K rozvoji Šen-čenu coby zóny přispěla i skutečnost, že město stojí v těsné blízkosti Hongkongu a Macau, někdejších britských a portugalských bran do Číny, z nichž do města mohl proudit kapitál. “Nová ekonomická zóna nabízela velmi levné vstupy, v tomto případě hlavně práci, zbytek jako jsou vyspělé stroje a technologie byl dovezen z vyspělých zemí,” dodává Krpec.

StartupYard přijal sedm nových firem, v crowdfundingové kampani vybral desítky milionů

K úspěchu města podle stránky magazínu Forbes.com také významně přispívá šenčenský systém přezdívaný Shanzhai, tedy síť desetitisíců spolupracujících továren a studií. Ta vyrábí cokoliv se na trhu prodá co nejrychleji je to možné, často nehledě na patentovou ochranu. 

 “Výrobci dodávají na trh malé množství zařízení, třeba v počtu tří tisíc kusů. Pak zjistí, jestli se výrobky prodávají a případně produkci navýší,” říká Silvia Lindtnerová, výzkumnice z Michiganské univerzity. "Výrobci v síti Shanzhai jsou schopní vyvinout, dodat produkt a přitom získat zpětnou vazbu z reálného trhu v rozsahu, který je jiným značkám nedostupný,” domnívá se analytička.

Příklady inovací odvozených z principů Shanzhai zahrnují například telefony se dvěma SIM kartami, UV světla pro detekci padělků, či kompasy, které ukazují na Mekku pro zákazníky v muslimským zemích.

Krejčovská tradice v Prostějově žije dál. Koutný šije pro evropské armády

Autor: Michal Španěl
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!