Kontroverzní vysílání pracovníků v Česku neškodí. Francie a spol. tvrdí opak | E15.cz

Kontroverzní vysílání pracovníků v Česku neškodí. Francie a spol. tvrdí opak

22. srpna 2017 • 21:24

Česko je jedinou novou členskou zemí, kam firmy z jiných zemí EU posílají pracovat více lidí, než kolik jich za prací vysílají české podniky. Vysílání má na českou ekonomiku a mzdy zanedbatelné dopady. Uvádí to analýza o pracovní mobilitě, jejíž výsledky zveřejnila vláda. Vysílání upravuje evropská směrnice, o jejíž změně nyní státy jednají.

Staré členské země si stěžují na to, že noví členové EU mají kvůli lacinější práci výhodu a levnější vysílaní pracovníci ohrožují jejich pracovní místa. Proto by se měla pravidla pro vysílání lidí do zahraničí kvůli splnění zakázek zpřísnit.

O směrnici a mzdovém dumpingu budou jednat v Salcburku premiéři Česka, Slovenska a Rakouska s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem. Ten před svým zvolením slíbil, že prosadí zpřísnění legislativy o vysílání. Podle zahraničních médií se nyní snaží navázat kontakt s těmi novými členskými zeměmi, které jsou vstřícnější ke spolupráci a kompromisu. Dumping je problém i podle Rakouska. Jeho politici mluví o tom, že příliv levnějších sil z Východu tlačí tamní mzdy dolů. Unijní státy se zatím na nových vysílacích pravidlech zatím neshodly.

Glosa Jany Havligerové: Volat po dovozu pracovní síly? Firmy by si spíš měly postavit roboty

"Údajnému sociálnímu dumpingu lze předejít pouze vyšší mzdovou konvergencí," uvádí analýza. O rychlejším sbližování výdělků ve starých a nových státech unie chce v Salcburku s protějšky mluvit český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Macrona a rakouského kancléře Christiana Kerna chce vyzvat k tomu, aby francouzské a rakouské firmy v Česku pracovníkům výrazněji zvedaly mzdy.

V EU v roce 2014 bylo 1,9 milionu vyslaných pracovníků. Odpovídalo to 0,9 procenta zaměstnanců. Vyslání trvalo v průměru méně než rok. Celkem 44 procent všech vyslaných pracovalo ve stavebnictví.

Podle analýzy údaje z roku 2014 představují jediná porovnatelná data z přijímajících a vysílajících zemí. České firmy vyslaly do unijních států 10 400 lidí, aby pro tamní zákazníky vykonali sjednanou práci. Zahraniční podniky měly v Česku 17 200 zaměstnanců. "V počtu a celkové bilanci vyslaných a přijatých pracovníků lze pozorovat rozdělení zemí na nové a staré členské státy. Výjimku tvoří pouze ČR, která (jako jediná z nových států) vysílá méně pracovníků, než přijímá," uvádí analýza. Podle ní jsou makroekonomické a mzdové dopady vysílání pro ČR zanedbatelné. Mezi starými zeměmi naopak víc lidí vysílá, než přijímá, jen Španělsko, Itálie a Portugalsko.

Komentář Tomáše Prouzy: Spanilá jízda do divočiny

Podle srovnání Německo přijalo přes 400 tisíc pracovníků, vyslalo téměř čtvrt milionu. Rakousko mělo přes 40 tisíc vyslaných a kolem 100 tisíc přijatých. Ve Francii bylo téměř 200 tisíc přijatých a přes 100 tisíc vyslaných. Na opačné straně žebříčku bylo Polsko s více než čtvrt milionem vyslaných a s menším počtem přijatých než ČR.

Z Česka se nejvíc vysílají pracovníci ve stavebnictví, průmyslu a silniční dopravě. Nejvíc svých lidí firmy poslaly do Německa, a to asi 4100. V Rakousku bylo 1200 vyslaných, na Slovensku 900 a ve Francii 800. Do ČR nejčastěji vysílají své síly podniky slovenské, německé, polské a francouzské. Vyslaných slovenských pracovníků působilo v Česku 7000, francouzských 1600.

Zatímco při odjezdu za prací do ciziny se lidé rozhodují hlavně podle rozdílu ve výši mezd a podle nabídky míst, u vysílání roli hraje vzdálenost a zájmy podniku. V Česku se dumping týká spíš agenturního zaměstnávání a neohlášené práce bez pracovní smlouvy a placení odvodů, uvádí analýza.

Nezaměstnanost v Česku už začíná mírně stoupat

Evropská komise přišla s návrhem na revizi směrnice o vysílání pracovníků loni na jaře. Navrhovaný předpis pravidla zpřísňuje. Týkají se doby vyslání i pracovních podmínek. Firma by v cizině měla dodržovat tamní legislativu či kolektivní smlouvy, aby vyslaní nedostávali nižší odměnu. Nárok by tak měli mít třeba i na všechny příplatky, které se v dané zemi vyplácejí. Stejné podmínky jako místní by museli mít i agenturní pracovníci.

 

 

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!