Kritika daně z finančních transakcí se zvedla také na Slovensku | E15.cz

Kritika daně z finančních transakcí se zvedla také na Slovensku

Kritika daně z finančních transakcí se zvedla také na Slovensku
euro, Slovensko
• 
ZDROJ: profimedia.cz
6. května 2013 • 14:59
Připravovaná daň z finančních transakcí zdraží úvěry a sníží výnosy Slováků, kteří si spoří na penzi nebo v podílových fondech. Uvedli to zástupci asociací sdružující slovenské finanční instituce, které se shodně postavily proti plánům Roberta Fica připojit se k některým státům EU, jež hodlají tuto daň zavést. Původně se počítalo s tím, že daň z finančních transakcí bude zavedena v celé EU. Tyto plány ztroskotaly především kvůli odporu Británie a Švédska.

Na zatížení vybraných finančních operací novou daní se dohodlo 11 států platících eurem včetně Slovenska. Cílem tohoto kroku je podle slovenského ministerstva financí zdanění finančních institucí, které prý stojí za nestabilitou na finančních trzích - zejména kvůli krátkodobým spekulacím, a také pokrytí nákladů na státní pomoc finančnímu sektoru. Evropská komise navrhla, aby daň u obchodů s dluhopisy a akciemi měla sazbu 0,1 procenta a u derivátů 0,01 procenta. Její roční výnos by mohl dosáhnout až 35 miliard eur (zhruba 900 miliard korun).

„Není důvod pro zdanění slovenských finančních institucí. Mám pocit, že jde jen o takovou politickou hru a ani ekonomický přínos pro země nebude velký,“ řekl šéf slovenské bankovní asociace Ladislav Unčovský. Ke kritice nové daně se přidaly také organizace sdružující pojišťovny a společnosti nabízející spoření na důchod nebo spoření v podílových fondech. Upozornily, že daň by také zdražila finanční služby a prodražila vládě financování státního dluhu.

Slovenská vláda očekává, že z nové daně by stát mohl získat od příštího roku 29 až 46 milionů eur ročně. To nepředstavuje ani procento z očekávaného objemu daňových příjmů státu na tento rok.

Transakční daň může dopadnout i na země, které ji nezavedou

Slovensko po propuknutí globální ekonomické krize na rozdíl od jiných zemí nemuselo pomáhat domácímu bankovního sektoru. Slovenské peněžní ústavy jsou dlouhodobě stabilní, k čemuž pomohlo jejich ozdravení státem před více než deseti lety a následná privatizace největších komerčních bank. Banky už nyní musejí platit na Slovensku zvláštní daň, na které odvedly státu loni třetinu svého čistého zisku.

Rezervovaně se k plánu transakční daně postavilo i Česko. Premiér Petr Nečas minulý měsíc prohlásil, že daň, která nebude zavedena globálně, poškodí unijní ekonomiku. Británie zase záměr nové daně napadla u Evropského soudního dvora. Londýn se obává, že daň bude mít dopad i na státy, které ji nezavedou. Například finanční instituce v zemích, kde bude transakční daň platit, by mohly část plateb odvedených států chtít nějakým způsobem kompenzovat od svých obchodních partnerů v zemích, kde daň zavedena nebude.

Ke kritice zdanění finančních transakcí se přidala rovněž německá centrální banka. Německo je přitom jednou ze zemí, které novou daň podpořilo. Dalšími jsou Francie, Rakousko, Belgie, Estonsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Slovinsko a Slovensko.

Autor: ČTK, vrb
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!