Kypr bude na záchranu potřebovat až deset miliard eur

Kypr zřejmě požádá o zahraniční finanční pomoc ve výši šest až deset miliard eur. Uvedla to tamní média. Tato částka je z hlediska velikosti ekonomiky Kypru obrovská, odpovídá polovině HDP země. Kypr je pátou zemí eurozóny, která žádá o pomoc. Ostrovní stát ale vedle Evropské unie zkouší o půjčce vyjednávat také s Ruskem a Čínou. Nikósie se totiž bojí mimo jiné toho, že by přišla o pozici firemního daňového ráje.

 Kypr
26.6.2012 13:22   |  

Bankovní sektor Kypru podkopalo silné napojení na problémové Řecko, těžce ho postihly odpisy řeckého dluhu. Už do konce tohoto měsíce bude Nikósie potřebovat 1,8 miliardy eur na rekapitalizaci druhé největší banky v zemi. Minstr financí Vasos Siarlis agentuře Reuters ale předestřel, že případná pomoc by mohla být mnohem komplexnější.

Podobně to vidí i eurozóna. Diplomatické zdroje agentuře Reuters potvrdily, že Kypr bude zřejmě potřebovat jak pomoc pro banky, tak finanční injekci veřejnému sektoru. „Přesné číslo nebylo ještě stanoveno. Mělo by to být šest miliard pro státní finance a dvě miliardy pro banky, ale to je optimistické, mnohem pravděpodobnější je sedm a tři - celkem až deset miliard eur,“ uvedl zdroj Reuters.


Čtěte také:

Rozhodnuto: Kypr požádá EU o finanční pomoc

Eurozóna má pátého maroda. Je jím Kypr


Třetí nejmenší ekonomika eurozóny za Maltou a Estonskem má zavřenou cestu na finanční trhy už více než rok. Výnos desetiletých dluhopisů aktuálně daleko překračuje kritickou hranici 7 procent, pohybuje se kolem 16 procent.

Kypr nechce ztratit pozici daňového ráje

Kypr se dlouho snažil vyřešit svou svízelnou situaci nezávisle na Evropské unii. Loni si Nikósie zajistila půjčku od Ruska ve výši 2,5 miliardy eur. Moskva má totiž na záchraně Kypru silný zájem – v zemi je registrováno mnoho ruských ropných, metalurgických a dalších koncernů, které mají v místních bankách část svých peněz.

Na další pomoci se ale zatím Nikósii s Ruskem ani dalším možným alternativním věřitelem Čínou nepodařilo dohodnout. Jednání ale běží dál. „Paralelně pokračujeme ve snaze dohodnout bilaterální půjčky, které mohou být využity komplementárně,“ uvedl mluvčí kyperské vlády.

Kypr se nechce plně vydat do unijních rukou, protože předpokládá uvalení přísných podmínek. Kyperští politici se bojí, že EU bude například požadovat změnu kyperské daně z firemních zisků. Ta je jednou z nejnižších v unii a láká k registraci na ostrově firmy z celé Evropy. Dá se čekat také požadavek tvrdého snižování výdajů, což vládě osm měsíců před volbami rozhodně nehraje do karet.

Autor: vrb

Komentáře

Čtěte také

Chovanec žádá miliardy na zvýšení bezpečnosti. Máte rezervy, reagoval Babiš

Chovanec žádá miliardy na zvýšení bezpečnosti. Máte rezervy, reagoval Babiš

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) požaduje tři miliardy korun navíc na navýšení počtu policistů a boj proti terorismu. ČSSD považuje bezpečnost za prioritu při sestavování… více

Mobilní web