Moldavská politická krize ohrožuje cestu nejchudší země Evropy na západ | E15.cz

Moldavská politická krize ohrožuje cestu nejchudší země Evropy na západ

Moldavská politická krize ohrožuje cestu nejchudší země Evropy na západ
Moldavsko
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Pavla Palaščáková

Stranám v Kišiněvě se nedaří ukončit politickou krizi, která začíná stále více znepokojovat Brusel. V ohrožení je podpis asociační dohody Moldavska s Evropskou unií, který je plánován na letošní podzim. Radost z vývoje může mít naopak Moskva, jež vidí šanci na posílení svého vlivu v zemi.

Politický vývoj v Moldavsku je v posledních letech divoký. Poměrně dlouho tam vládli komunisté, kteří zvítězili i ve volbách na jaře roku 2009. Hlasování provázely protesty, komunistům se nepodařilo prosadit svého prezidenta a v opakovaném klání získaly většinu strany Aliance pro evropskou integraci. Spojenci ještě posílili ve volbách v následujícím roce.

Osudný lov na kance

Za počátek konce jejich vlády analytici označují předvánoční hon na kance, při kterém zahynul jeden z přítomných prominentů. Nyní už bývalý premiér a šéf liberálních demokratů (PLDM) Vlad Filat využil neštěstí k tlaku na svého koaličního partnera – demokraty (PDM), které podporuje oligarcha Vladimir Plahotniuk. Tah mu ale nevyšel. Demokraté přešli do protiútoku a v oligarchových televizních kanálech oživili obvinění, že se premiér „šéfpašerák“ podílí na nelegálním obchodu s cigaretami.

Po vyslovení nedůvěry vládě v parlamentu Filatův tým odstoupil, ale prezident Nicolae Timofti ho přesto požádal, aby sestavil nový kabinet. Proti tomu se ale postavil ústavní soud. Parlament mezitím odvolal svého předsedu a pustil se do boje se soudem, čímž se situace ještě zkomplikovala.

MoldavskoMoldavskoAutor: profimedia.cz

Leanca – nová naděje

Uklidnit poměry by měl někdejší vicepremiér a ministr zahraničí Iurie Leanca (PLDM). Dosud se mu však nepodařilo dosáhnout úmluvy se zástupci znesvářených stran původní koalice.

„Konstruktivně vedeme dialog. Rozhodli jsme se, že nezavdáme důvod ke spekulacím. Až dosáhneme konečné dohody, poskytneme detaily,“ řekl novinářům Leanca po sobotním kole jednání. Včera ze země přicházely rozporuplné zprávy. Designovaný premiér přitom musí se složením vlády a jejím programem přijít do 30. května.

Partaje mají co ztratit. Pokud by se konaly předčasné volby, mohli by se k moci vrátit komunisté a zahraniční politika země by se zřejmě dost změnila. Preference komunistů se v současných průzkumech pohybují kolem třiceti procent. Krize jim pomohla, proevropské strany naopak srazila dolů.

Evropské obavy

K situaci v zemi se s obavami vyjadřují představitelé EU. „Nemělo by být tak těžké znovu sjednotit strany bývalé alikoneckonců ance v nové vládě pod novým premiérem. Nemělo by být tak složité vrátit se k reformnímu kurzu, který předchozí kabinet odstartoval,“ konstatoval britský europoslanec Graham Watson, který má přidružení Moldavska k Evropské unii na starost. Podle něj však s utíkajícím časem naděje na podpis dohody na listopadovém summitu ve Vilniusu klesá.

Watson zdůraznil, že sedmadvacítka do Moldavska investovala nemalé finanční částky. „Nikdo nepopírá, že jsme tu svědky mocenské hry. Ale jsou to Moldavané, kdo rozhodne, jaký kurz naberou,“ dodal.

Vlad FilatVlad FilatAutor: profimedia.cz

Rusko čeká na příležitost

Naráží tak na fakt, že proevropské směřování bývalé svazové republiky SSSR se do jisté míry vyčerpalo. „Není tajemstvím, že Rusko chce změnit směr moldavské zahraniční politiky. Přiznávám, že je mnoho sil, které si to přejí, a to jak uvnitř Moldavska, tak venku,“ řekl před časem listu The Guardian Filat.

Chudá země je na Moskvě silně závislá hlavně energeticky. Kišiněv se s Gazpromem opakovaně pře o ceny plynu a v minulosti několikrát přišel o dodávky. Rusko surovinu využívá i ve své snaze zvrátit orientaci Moldavska na Brusel. Moskva zároveň zůstává nejvýznamnější obchodním partnerem Kišiněva jak po stránce vývozu, tak dovozu. V prvních třech měsících letošního roku šlo do Ruska třicet procent moldavského exportu. Ruské zboží tvořilo pětinu moldavského importu.

Výmluvné je i to, že nejpopulárnějším politikem v Moldavsku je ruský prezident Vladimir Putin. Z nedávného průzkumu vyplývá, že mu věří tři čtvrtiny lidí, zatímco německé kancléřce Angele Merkelové polovina tázaných.

Moldavsko a PodněstříMoldavsko a PodněstříAutor: E15

Podněstří zůstává zdrojem napětí v regionu

Ryze teoreticky je součástí Moldavska Podněstří, tedy území na levém břehu Dněstru. Ruskojazyčná oblast však v roce 1990 vyhlásila samostatnost. Uznaly ji jen podobné „země“ – Abcházie, Jižní Osetie a Náhorní Karabach. Moc Kišiněva tam přitom nesáhá a mezinárodní společenství si se situací v citlivém regionu dlouhodobě neví rady.

S řešením se pokoušejí přijít představitelé OBSE, Ruska, Ukrajiny, EU a USA, rozhovory ale váznou. Jejich poslední kolo se konalo před pár dny v Oděse. Bylo prý „srdečné a konstruktivní“. V bezpečnostní zóně Podněstří zůstává přítomný moldavský, podněsterský a ruský kontingent. Podle posledních prohlášení Moskvy její vojáci zůstanou na místě až do okamžiku, kdy se Kišiněv s Podněstřím dohodnou na statusu oblasti. „Dokud bude mít Rusko misi na obou stranách Dněstru, bude v regionu panovat mír,“ řekl při té příležitosti vicepremiér Dmitrij Rogozin.

Podněstří, obývané Moldavany, Rusy a Ukrajinci, je přitom velmi závislé na ruské pomoci – dotované energii i finančních injekcích. Podle některých zdrojů generují více než polovinu HDP oblasti staré sovětské továrny vyrábějící zboží určené především na export. Jde hlavně o metalurgické produkty, elektrickou energii a textilní výrobky. To však nestačí a příjmová stránka rozpočtu pravidelně nedokáže pokrýt výdaje.

S půlmilionovou populací, tedy malým domácím trhem, a nedostatkem zdrojů zůstává otázkou, zda má vůbec oblast šanci být sama o sobě funkční. Někteří analytici přitom míní, že samostatnost je to poslední, co by Rusko Podněstří přálo. Tvrdí, že dokud na něm bude závislé, může díky němu ovlivňovat celkové dění v regionu.

Moldavsko v současnosti zpřísňuje kontroly na hranici se separatistickou oblastí, což si někteří lidé vykládají jako jeho rezignaci na území. Podněstří však krok označuje za provokaci a šikanu. Podněsterský KGB varoval před další eskalací napětí.

Závislost na zemědělství a příspěvcích

Moldavsko drží nad vodou vývoz zemědělských výrobků, známé je například vínem a brandy. Velice důležitým zdrojem jsou také platby od stovek tisíc lidí, kteří pracují jak v EU, tak v Rusku. Průměrný plat v zemi totiž činí něco přes dvě stě eur. Podle loňské německé studie jsou Moldavané nejméně majetní v Evropě, jsou 45krát chudší než první Lichtenštejnci. Ekonomika země loni klesla o 0,8 procenta, a to zejména vlivem velkého sucha a poklesu poptávky po moldavských produktech v krizí zasažených zemích. Světová banka předpokládá, že se export letos do jisté míry vzpamatuje. Moldavsko se podle ní také stále aktivněji snaží přitáhnout zahraniční investory. V dubnu banka předvídala, že HDP země letos zřejmě vzroste o tři procenta. Evropská banka pro obnovu a rozvoj je méně optimistická. Tento měsíc snížila prognózu růstu o půl procenta na 2,5 procenta.

Co to vlastně bylo?

Seriál o víně 3. díl: Vyznejte se ve vínech našich sousedů

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!