Moskva chce bránit krácení daní, získá přístup k účtům občanů v cizině

Moskva chce bránit krácení daní, získá přístup k účtům občanů v cizině
14. května 2016 • 12:10
Rusko se připojilo k mezinárodní dohodě o automatické výměně daňových informací, která zaručuje finančním úřadům přístup k údajům o pohybu na zahraničních účtech občanů. „Ubyde tak prostor pro daňové podvody,“ slibuje si šéf federálního daňového úřadu Michajl Mišustin.

Pro Rusy by tak mělo být těžší své majetky ukrývat v daňových rájích, finanční úřady již nebudou muset o přístup k citlivým finančním údajům žádat cizí jurisdikce. „Informace by se týkaly bankovních transakcí našich rezidentů, stejně jako podrobností o založení či rušení bankovních i jiných účtů,“ uvedl podle agentury Interfax ruský ministr financí Anton Siluanov. Smlouva nabyde účinnost od roku 2018.

Dohodu podepsalo na osm desítek zemí, včetně těch s pověstí oblíbených daňových rájů, jako jsou Panama, Britské Panenské ostrovy a Belize. Mezi ruskými občany tvoří ale nejpopulárnější „daňovou“ destinaci Kypr, kde založili přes 8300 krycích firem.

V současnosti Moskva spoléhá na jejich dobrou vůli a ochotu ohlásit své dosud tajené bankovní účty a další jmění v cizině, protože stále platí „kapitálová amnestie“, kterou prezident Vladimir Putin vyhlásil před rokem. Původně měla vypršet koncem roku 2015, později ji Kreml prodloužil až do července.

Jedním z nejdůležitějších ustanovení zákona bylo plné vyjmenování všech článků trestního zákoníku, od nichž je zaručena beztrestnost, od neplacení cel, přes daňové úniky a zatajování majetku až po nelegální vytváření fingovaných firem.

Porošenko i blízcí Putina. Dokumenty odhalují daňové úniky světové elity

Kdo majetek přizná , bude i zbaven povinnosti uhradit státní pokladně vzniklou škodu. Navíc dané jmění nebude moci posloužit k trestnímu, daňovému či správnímu stíhání.

Vyhlášení tvrdšího přístupu k daňovým únikům by mělo vést ke zmírnění chronického problému postsovětského Ruska v podobě úniku kapitálu do ciziny, což je jev, který také přispěl ke krizi v zemi. Loni Rusko opustilo jmění v hodnotě 57 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), o rok dříve pak dokonce částka dosáhla 153 miliard dolarů (3,6 bilionu korun).

Jak ukázala kauza tzv. panamských dokumentů, této praxe se měli účastnit také lidé z blízkého okolí ruského prezidenta. Materiály hovoří o masivním převodech ve výši dvou miliard dolarů (47 miliard korun).

Na odlivu kapitálu se ale podílí i splácení zahraničních dluhů ruských podniků, které mají kvůli protiruským sankcím omezenou možnost refinancovat své dluhy novými zahraničními půjčkami.

Ostatní státy se zaměřují i na daňové úniky v nadnárodních firmách
Globální boj proti daňových únikům se týká také činnosti nadnárodních firem. Mnohostrannou dohodu o sdílení informací o daních nadnárodních firem podepsalo 39 zemí včetně Číny, Rusko mezi nimi chybí.

Mnohostranná dohoda příslušných orgánů o automatické výměně informací o finančních účtech (MCAA) má výrazně zlepšit přeshraniční spolupráci v oblasti daní. Mezi jejími signatáři je i Česká republika.

Čína nyní podepsala dohodu spolu s Kanadou, Indií, Islandem, Izraelem a Novým Zélandem v rámci Fóra Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o správě daní a poplatků, které se konalo tento týden v Pekingu.

Daňové úřady díky dohodě získají ucelenější obrázek o struktuře operací nadnárodních podniků. Dohoda vychází ze závazku členů skupiny největších ekonomik světa G20 bojovat společně proti daňovým únikům.

Rozvinuté země se snaží zakročit proti mezerám v daňových zákonech, které umožňují nadnárodním společnostem přesouvat zisky ze zemí s vysokým daňovým zatížením do zemí s výrazně nižšími daněmi.

Autor: vaj
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!