Moskva chce po EU konec sankcí, nabízí to samé | E15.cz

Moskva chce po EU konec sankcí, nabízí to samé

Moskva chce po EU konec sankcí, nabízí to samé
Sergej Lavrov
• 
ZDROJ: ČTK

ČTK

Moskva vybídla Evropskou unii, aby ustoupila od protiruských sankcí. Rusové slibují, že se vůči západním zemím zachovají stejně. Ruští představitelé tvrdí, že sankce, které Západ zdůvodňuje ruským podílem na nynější ukrajinské krizi, i odvetné ruské kroky způsobí ekonomikám na obou stranách škody ve výši desítek miliard eur. Brusel mezitím rozšířil seznam nežádoucích osob o jména ukrajinských separatistů.

„Jediné, co od našich evropských partnerů očekáváme, je to, že ustoupí od nesmyslné sankční spirály a vydají se cestou uvolnění sankcí a odstranění černých seznamů. To by nám umožnilo, abychom odložili naše vlastní (černé) seznamy,“ prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov.

Podle jeho slov Evropská unie své ztráty vyvolané sankcemi v letošním roce odhaduje zhruba na 40 miliard eur; příští rok by prý toto číslo mohlo vzrůst o další deset miliard. Meškov tvrdí, že odhady ruských škod zatím nemá k dispozici, „ale budou srovnatelné“.

Klesá obchodní obrat mezi Ruskem a EU

Meškov v rozhovoru s Interfaxem uvedl, že obchodní obrat mezi Ruskem a Evropskou unií za devět měsíců letošního roku klesl „podle různých hodnocení o dvě až tři procenta; v případě některých zemí to jsou desítky procent“. 

Evropská unie svými sankcemi chce podpořit snahu o změnu ruského přístupu k Ukrajině. Západ je přesvědčen, že Moskva má na ukrajinské krizi významný podíl, neboť mimo jiné vojensky podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny. Rusové podobná obvinění odmítají jako nepodložená. 

Evropská unie mimo jiné omezila ruským bankám přístup na západní kapitálové trhy a také export některých citlivých technologií do Ruska. Moskva naopak kupříkladu zablokovala dovoz některých potravin ze zemí uplatňujících protiruské sankce.

Nežádoucí separatisté

Unijní sankce spojené se zákazem vstupu na území EU a zmrazením majetku daných osob se nově vztahují mimo jiné na šéfa volební komise v povstalecké Luhanské lidové republice Serhije Kozjakova, ministra obrany Luhanské lidové republiky Oleha Bugrova, na členy vlády povstalecké Doněcké lidové reubliky Jevhena Mychajlova a Ihora Kostěnoka a na členy doněckého povstaleckého parlamentu Alexandra Kofmana a Jurije Sivokoněnka. Mezi organizace vystavené sankcím přibyla hnutí Doněcká republika, Mír Luhansku, Svobodný Donbas, Lidový svaz a Luhanský hospodářský svaz.

Představitelé obou povstaleckých oblastí se o nejnovějším kroku Evropské unie vyjadřují ironicky. „Nic strašného se nestalo. Nepustí nás do Evropy na dovolenou? Dosud jsme se bez toho obešli a obejdeme se i nadále. Navíc na dovolenou teď nemáme čas. A pokud jde o peníze, žádné tam (v EU) nemáme, takže celé to je v podstatě nesmysl a (sankce) naši práci neovlivní,“ citovala agentura Interfax místopředsedu parlamentu Doněcké lidové republiky Denise Pušilina.

Šéf povstaleckého parlamentu v Luhansku Alexej Karjakin podle Interfaxu prohlásil, že nikdo z těch, kdo se ocitl na sankčním seznamu, se s tím netrápí: „Je nám to jedno, cestovat do Evropy jsme se nechystali. Samozřejmě je ovšem s podivem, že při vytváření takových seznamů se projevuje nepřipravenost respektovat realitu a zahájit normální mírový dialog, o který dlouho žádáme.“

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!