Nad Tureckem, „Čínou Evropy“, se smráká | E15.cz

Nad Tureckem, „Čínou Evropy“, se smráká

Nad Tureckem, „Čínou Evropy“, se smráká
Demonstrace v Turecku
• 
ZDROJ: čtk

Tereza Zavadilová

V roce 2011 bylo Turecko druhou nejrychleji rostoucí rozvojovou ekonomikou světa po Číně. Ročním růstem hrubého domácího produktu tempem 8,5 procenta si mezi investory vysloužilo přezdívku „Čína Evropy.“ Stačilo pár dní masových protestů proti vládě, aby se ambice, že se Turecko do roku 2023 stane jednou z deseti největších světových ekonomik, začala rozplývat.

Istanbulská burza včera silně propadla, během dne klesala o drtivých deset procent. K jedenapůlletému minimu proti dolaru spadla hodnota turecké liry, naopak vyskočila přirážka, kterou vláda platí investorům za držení jejího desetiletého dluhopisu, z 6,8 na 7,1 procenta.

Loni růst HDP zpomalil na 3,5 procenta – což je ve světle výkonu okolních ekonomik slušné, analytici tomu přezdívali „měkké přistání“. Pro dlouhodobé cíle ale takový výkon nestačí. „Aby Turecko naplnilo své ambice, potřebuje průměrný roční růst minimálně šest procent,“ řekl CNBC prominentní turecký podnikatel Guler Sabanci.

Agendu dostat se mezi největší ekonomiky světa s názvem Vize 2023 prosazuje turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Proti jeho vládě a za jeho demisi se za poslední týden v Turecku odehrálo přes dvě stovky masových demonstrací – jde o nejnásilnější protesty za desítky let. Lidé jej obviňují, že vládne příliš autoritářsky. Erdoganova strana AKP se prý příliš přiklání k islamismu, což je v rozporu s tureckou sekulární tradicí. Premiér uvedl, že protesty jsou jen ideologické a že protestující se nijak neliší od teroristů.

Pozorovatelé považují za rozbušku k protestům několik nedávných témat: měsíc starý zákaz prodávání alkoholu po desáté večer, snahu o zákaz veřejného líbání, doporučení vlády, aby měl každý tři děti, a také snahu přeměnit istanbulský park na repliku otomanských kasáren a obchodní centrum.

Ekonomové nicméně Erdoganově straně připisují zásluhy na současné dobré kondici země. Řadou reforem, které nastartoval při nástupu k moci před jedenácti lety, udržel Turecko před pádem do recese. Sociální nerovnost v zemi se snížila, ekonomika v letech 2002 až 2012 rostla průměrným tempem pět procent ročně, bankovní systém je považován za stabilní.

Ratingová agentura Moody’s ho nedávno odměnila zvýšením ratingu na druhý investiční stupeň. Přesto je Turecko na pozornost zahraničních investorů mimořádně citlivé, protože deficit běžného účtu dosahuje šest procent HDP, což ze země činí poměrně významného dlužníka.

Erdoganova Vize 2023

Aby se Turecko zařadilo za deset let mezi největší ekonomiky světa, chce dosáhnout:

» ročního HDP dva biliony dolarů ze současných 775 milionů

» zvýšení ročního příjmu na hlavu z 10,5 tisíce dolarů na 25 tisíc dolarů

» snížení nezaměstnanosti z 9,8 procenta na pět procent

» členství v Evropské unii, přidruženým partnerem je již od roku 1963

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!