Nezaměstnanost přistěhovalců je dvojnásobná v porovnání s rodilými Němci

Nezaměstnanost přistěhovalců je dvojnásobná v porovnání s rodilými Němci
3. května 2016 • 12:14
Přistěhovalci v Německu častěji nemají práci, mají nižší mzdy a jsou více ohroženi chudobou než rodilí Němci, uvedli zástupci Spolkového statistického úřadu a Berlínského centra pro výzkum společnosti (WZB). Velký problém s nezaměstnaností mají podle nich především uprchlíci z Iráku a Sýrie, kteří loni přišli do země.

Zatímco mezi rodilými Němci je míra nezaměstnanosti jen čtyři procenta, u lidí přistěhovaleckého původu je dvojnásobná. Za problematické označili zástupci statistického úřadu i to, že 29 procent imigrantů se o práci vůbec neuchází, což znamená, že se buď vzdělávají, nebo starají doma o rodinu. U rodilých Němců je tento podíl jen 20 procent.

Velký počet nezaměstnaných je mezi běženci z Iráku a Sýrie, kteří do Německa loni přišli. Na jednoho nezaměstnaného Iráčana loni připadal jeden pracující, u Syřanů to byli více než dva nezaměstnaní na jednoho pracujícího. Proti roku 2011 se podíl nezaměstnaných Iráčanů a Syřanů výrazně zvýšil, přitom v celém Německu míra nezaměstnanosti klesla.

Téměř čtvrtina imigrantů ve věku mezi 50 a 64 lety žije v chudobě

Lidé přistěhovaleckého původu mají také v průměru nižší platy. Průměrný čistý měsíční příjem rodilých Němců činí 2235 eur (60 400 korun), mezi přistěhovalci je to 2000 eur (54 tisíc korun).

Nejnižší platy pobírají přistěhovalci ze zemí z východní části Evropské unie, kteří vydělávají průměrně 1790 eur měsíčně (48 400 korun).

Vzhledem k nižším mzdám a častější nezaměstnanosti jsou přistěhovalci častěji ohroženi chudobou, což platí zejména ve vyšším věku. Téměř čtvrtina imigrantů ve věku mezi 50 a 64 lety žije v chudobě, u rodilých Němců to je 11 procent. Chudoba ohrožuje třetinu přistěhovalců starších 65 let, mezi Němci je to 12 procent.

„Ukazuje se, že jak pro výši příjmu, tak pro zamezení rizika chudoby je klíčové vzdělání přistěhovalců,“ řekla na tiskové konferenci Jutta Allmendingerová ze statistického úřadu. Pokud stát chce zajistit soudržnost společnosti, jejíž součástí budou i imigranti, musí podle ní investovat do školního i profesního vzdělávání příchozích.

Část imigrantů vzdělává děti v rodném jazyce

Zároveň je ale třeba, aby i sami přistěhovalci měli motivaci o zvyšování vlastní kvalifikace usilovat. „Pozorujeme to například u výuky němčiny, což je alfa a omega pro integraci. Stále vidíme, že mnoho přistěhovaleckých rodin vzdělává své děti narozené v Německu spíš ve svém rodném jazyce než v němčině,“ řekla.

Lidí přistěhovaleckého původu, tedy imigrantů a jejich dětí, žije v Německu 16,4 milionu, tedy zhruba pětina celkové populace země. Největší skupinu mezi nimi, která má 5,9 milionu obyvatel, tvoří lidé, kteří přišli v 50. a 60. letech do Německa pracovat (zejména z Turecka, z Itálie, z Řecka a z tehdejší Jugoslávie) a jejich potomci.

Přes čtyři miliony jsou etnických Němců, kteří se v 80. a 90. letech vystěhovali ze zemí střední a východní Evropy, hlavně z postsovětských zemí. Asi 2,6 milionu jsou občané zemí EU, kteří využívají možnosti volného pohybu osob.

Loni do Německa přišlo 1,1 milionu lidí, kteří v zemi hledali ochranu před pronásledováním. Nejvíc mezi nimi bylo Syřanů a Iráčanů.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!