Norsko už jen na „černém zlatu“ nestojí. Podíl ropného průmyslu v ekonomice klesl o polovinu | E15.cz

Norsko už jen na „černém zlatu“ nestojí. Podíl ropného průmyslu v ekonomice klesl o polovinu

Michal Španěl

Ekonomika Norska se vymaňuje ze své závislosti na ropném průmyslu. Pomáhá si k tomu i penězi z rezervních fondů. Odtud čerpá prostředky na rozsáhlé fiskální stimuly, zejména do stavebnictví. Podíl ropného průmyslu na norském HDP se od roku 2011 snížil přibližně na polovinu - z 22 na 12 procent. Roli hrají klesající ceny této suroviny, země však výkyvy jejích cen přestála podle analytiků obstojně. Podle docenta katedry ekonomie Masarykovy univerzity Libora Žídka je tento přerod norské ekonomiky světovým unikátem.

Začátkem roku předstihlo stavebnictví těžařský průmysl na čele žebříčku sektorů, kam plyne největší podíl norských investic. Právě k tomu přispěly i četné monetární a fiskální stimuly, připomíná agentura Bloomberg.

"Nevím o žádné zemi, které by se podobným způsobem podařilo snížit svou závislost na ropném průmyslu," uvádí docent katedry ekonomie Masarykovy univerzity v Brně Libor Žídek.

Neznamená to však, že by šlo o přechod zcela hladký. „Norsko nakonec bude muset spoléhat spíše na tradičnější zdroje ekonomického růstu, jako je soukromá spotřeba či export,“ říká pro agenturu Bloomberg Kjersti Haugland, hlavní ekonom největší norské banky DNB AS. „Země by tedy měla pomalu zapomenout na růst kolem 2,5 procent, “ dodává ekonom. Právě o takový podíl meziročně vzrostl norský HDP v prvním kvartále roku 2017, avšak po ochlazení tamního realitního trhu lze čekat růst kolem dvou procent, míní Haugland.

Kulhající saúdské ekonomice má pomoci vlna privatizace, Rijád nejspíš prodá podíl v letišti

Norsko však má podle Libora Žídka vůči dalším státům, například Rusku či Saúdské Arábii, která na velké obměně svého hospodářství rovněž pracuje, v něčem výhodu. "Pro zvládnutí velkych nalezišť surovin je potřeba určitá národní vnitřní kázeň, kterou Norsko má. Výhodou je i fakt, že se jedná o poměrně malou ekonomiku, která se na transformaci dlouhodobě připravuje," míní ekonom.

Podnětem k razantní proměně norské ekonomiky je zejména pokles cen ropy na světových trzích, který vládu přiměl více diverzifikovat. Mezi roky 2014 – 2016 stálo snížení cen ropy na globálních trzích norský ropný průmysl přes 50 tisíc pracovních míst. Kvůli poklesu investic ropných koncernů navíc narostla úroveň nezaměstnanosti až na pět procent, tedy na nejvyšší úroveň v celé dekádě. 

Podíl norského ropného průmyslu v poměru k celkovému HDP (data pro 2011-2016):

 

Transformace ekonomiky vede v Norsku také k poklesu ceny práce, faktoru, který může další vývoj směrem hlubší diverzifikaci ekonomiky ještě posílit a vrátit ji konkurenční výhodu, kterou vysokými mzdami již dříve ztratila.

Norská vláda s tématem mezd a konkurenční výhod cíleně pracuje: "Je důležité jednak snížit korporátní daň, jednak daň z bohatství," tvrdí norský ministr financí, Siv Jensen. Tato opatření podle něj mají vést k větší konkurenceschopnosti vůči okolním ekonomikám a také k přilákání zahraničních investic.

Saúdská Arábie bude dostávat zbraně od Ruska. Země se dohodly na spolupráci

Norové také mohou v neposlední řadě spoléhat na své rezervní fondy, jejichž hodnota dosahuje 960 miliard dolarů (21,8 bilionu korun), což odpovídá 2,5 násobku aktuální velikosti norské ekonomiky. 

Norské mzdy vzhledem k mzdám norských obchodních partnerům od roku 2012 klesají (data pro 2000 – 2016):

 

 

Autor: Michal Španěl
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!