Odpis dluhů Řecku nepomůže, nedonutí jej k reformám, varuje ekonom

Odpis dluhů Řecku nepomůže, nedonutí jej k reformám, varuje ekonom
17. července 2015 • 15:17
Řecko musí svůj dluh snižovat pomocí reforem, které nastartují hospodářský růst, a odpis jeho dluhu by Atény k těmto krokům nemotivoval, napsal hlavní ekonom německé Berenger Bank Holger Schmieding. Podle něj diskuse o snížení řeckého dluhu jen odvádějí pozornost od hlavního problému a ti, kdo takový odpis propagují, často nerozumí základním věcem.

Čím dál od Bruselu, Berlína a Frankfurtu nad Mohanem se pozorovatelé řecké krize nacházejí, tím spíš věří, že Atény může spasit pouze masivní odpis dluhů ještě před uzavřením dohody o další pomoci zemi, píše Schmieding pro list (WSJ).

Někteří navrhovatelé takového kroku přitom podle něj mají průhledné motivy: když Mezinárodní měnový fond žádá vlády eurozóny o odpis jejich půjček, chce tím ochránit své vlastní peníze.

Otázka dluhu je podle ekonoma vedlejší, mnohem důležitější je, aby Řecko zahájilo správnou ekonomickou politiku. Vláda, která sleduje radikálně levicovou politiku, totiž dopadne stejně jako ráj populistů Venezuela, bez ohledu na to, zda se její dluhy odepíšou, nebo ne.

Země, která zavádí seriózní reformy na straně nabídky, může naopak posílit svou schopnost splácet dluh prostřednictvím ekonomického růstu a poklesu úvěrových nákladů, který přijde se zlepšením její důvěryhodnosti.


source: tradingeconomics.com

Řecko tento argument dokládá nejlépe, říká ekonom a připomíná dosavadní vývoj kolem řeckého dluhu. Soukromí a státní věřitelé už zemi podstatně zmírnili dluhovou zátěž v roce 2012 a Evropa v rámci toho snížila hodnotu budoucích splátek svých řeckých pohledávek o 40 procent.

Průměrná doba splatnosti řeckého dluhu se prodloužila na 16 a půl roku a průměrná úroková sazba z těchto úvěrů klesla na 1,5 procenta. Mnohé země s výrazně nižší zadlužeností musí nést daleko vyšší úrokovou zátěž, píše Schmieding.

Řecko nedrtí výše dluhu, ale omyly posledních šesti měsíců, uvádí ekonom. Řecko mělo ke konci loňského roku dluh na úrovni 177 procent hrubého domácího produktu (HDP) a deficit veřejných financí 3,5 procenta HDP.

Po růstu ekonomiky za první tři čtvrtletí o 2,3 procenta byla země na cestě dosáhnout letos tříprocentního růstu. Zaměstnanost oživovala, řecké banky konečně začaly být solventní, vývoz rostl a soukromý sektor obnovoval investice.

Přečtěte si názor levicových ekonomů:

Piketty a spol. píší Merkelové: Změňte přístup k Řecku, pacient vykrvácel

Tento růst také připravil půdu pro zmírnění dluhové zátěže. Letos měl podíl dluhu k HDP klesnout podle tehdejších předpokladů na 172 procent a příští rok na 167 procent. To je sice stále mnoho, ale trend byl povzbudivý a náklady na obsluhu dluhu byly snadno zvládnutelné.

Pak ale nastoupil premiér Alexis Tsipras se svou krajně levicovou stranou Syriza. Následné zrušení reforem ve veřejném sektoru a nedůvěra vůči soukromému sektoru v kombinaci s šesti měsíci nikam nevedoucích jednání s věřiteli zničily důvěru jak doma, tak v zahraničí.

Dnes jsou řecké banky zavřené a zřejmě nesolventní a země je znovu v ekonomické recesi. Kvůli poklesu ekonomiky a růstu fiskálního deficitu letos dluh vůči HDP vzroste nad 187 procent a pokud se započítá 25 miliard eur na záchranu bank, bude to znamenat zvýšení dluhu letos a příští rok nad 200 procent.

Necelých šest měsíců vlády radikální levice tak způsobilo škody, které zvýší řecký dluh k HDP proti dosavadnímu předpokladu o 35 procentních bodů. Z toho podle Schmiedinga jasně plyne, že o dluh vůbec nejde a klíčem k řešení řecké krize je návrat správné politiky.


source: tradingeconomics.com

Otázkou je, zda snížení dluhu před dohodou o další pomoci, jak požaduje MMF, dopomůže k nápravě ekonomické politiky, nebo situaci naopak zhorší. Pokud Tsipras uskuteční většinu reforem, k nimž se v pondělí eurozóně zavázal, mohou se vrátit investice a růst se může od příštího roku obnovit. Privatizací rekapitalizovaných bank pak může Řecko získat zpět náklady na jejich sanaci, což přispěje ke snížení dluhu.

Rozsáhlý odpis řeckého dluhu by ale Řeky k transformaci nemotivoval a jen by Syrizu odměnil za její nesmyslnou politiku. Správnou motivací by se podle ekonoma naopak zajistilo mírné pozdější snížení dlužní zátěže formou prodloužení období, během kterého Řecko nemusí splácet dluhy Evropě s možností dalších úlev, pokud budou Atény zavádět požadované reformy na podporu růstu.

Právě to Evropa nabízí a na budoucnost Řecka to bude mít neskonale větší vliv než debata o libovolně stanovené maximální hranici dluhu, uzavírá Schmieding.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!