OECD: Krize eurózony srazila blahobyt | E15.cz

OECD: Krize eurózony srazila blahobyt

OECD: Krize eurózony srazila blahobyt
5. listopadu 2013 • 15:41
Světová ekonomická krize tvrdě zasáhla blahobyt lidí po celém světě. Méně spokojení jsou se svým životem i ti, kteří si dokázali udržet práci a příjem, uvádí zpráva Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Lidé navíc ztrácejí důvěru ve své politické představitele, tvrdí studie.

Subjektivní vnímání blahobytu se nejvíce zhoršilo v zemích eurozóny stižených krizí. Mezi léty 2007 a 2012 klesla spokojenost Řeků o pětinu, Španělů o 12 procent a Italů o deset procent. Lidé v těchto zemích také rychle ztrácejí víru ve vlády, ta během uplynulých pěti lest spadla o deset procent.

Nedůvěra k vládám se ale šíří napříč všemi členskými státy OEDC – svým vládám věří jej necelá pětina dotázaných, nejméně od roku 2006. Projevuje se například nižší volební účastí, lidé se také méně než dříve obracejí na úřady.

Řada evropských zemí se naopak nadále řadí mezi nejlepší místa k životu, polepšilo si například Německo či Švédsko. K pětině zemí s nejvyšší kvalitou života se nadále řadí Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Švýcarsko, skandinávské země či Velká Británie.

Šestnáct nejlepších států indexu a Česko

Česko, které obsadilo 22. příčku z 36 zemí, podle OECD patří do největší skupiny 60 procent států s průměrnou úrovní blahobytu, tím se mohou rovnat s většinou evropských zemí, USA či Japonskem. V rámci OECD mají Češi mírně podprůměrné příjmy, počet lidí bez práce se drží na průměru. K nižším příjmům se přidávají neúměrně vysoké náklady na bydlení. Češi za něj utratí čtvrtinu příjmů, průměr OECD dosahuje 21 procent.

Češi naopak září na poli vzdělání. Minimálně střední školu vystudovalo 92 procent obyvatel, nejvíce mezi všemi 36 státy OECD. Dosažené vzdělání se ale neodrazilo v testu gramotnosti, v něm průměrný Čech získal 490 bodů, o sedm méně než je průměr OECD.

USA si polepšily, eurozóna pohoršila

Mezi pětinou států s poměrně nízkou úrovní blahobytu se kvůli krizi ocitli i dva členové eurozóny – Řecko a Estonsko. Skutečné příjmy domácností se přitom u 34 vyspělých členských států OECD nijak výrazně nezměnily. Hrubý domácí produkt na obyvatele za sledovaných pět let v průměru klesl o jedno procento, průměrné reálné příjmy domácností naopak o procento stouply.

USA pak krizi přestály mnohem lépe než Evropa. Zatímco americký HDP se na konci roku 2012 vrátil na téměř předkrizovou úroveň a příjmy domácností stouply o dvě procenta, v eurozóně si ekonomika i domácnosti pohoršily o více než čtyři procenta. „Snížení státních dluhů bylo nejvyšší v eurozóně, což bylo spojeno s velkým propadem skutečných příjmů na obyvatele,“ uvedla OECD. Například v Řecku kvůli tomu příjmy domácností v letech 2007 až 2011 poklesly o více než desetinu.

Autor: bru
 

businessinfo.cz

  • V digitálním věku skladují firmy většinu dokumentů stále na papíře. A dělá jim to potíže
  • Pro oznamovatele korupce nejsou potřeba nová pravidla, tvrdí podnikatelé
  • Startup Investiční aukce otevřel faktoring i malým a středním firmám
  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením