Počet firem ve Španělsku je kvůli krizi nejnižší za pět let
Počet firem, které podnikají ve Španělsku, loni pokračoval v poklesu a dostal se těsně pod 3,2 milionu. Oznámil to tamní statistický úřad INE, podle něhož se počet aktivních firem snižuje už čtyři roky v řadě. Za nepříznivým vývojem jsou převážně dopady současné evropské dluhové krize, kvůli které je ve Španělsku bez práce každý čtvrtý člověk v produktivním věku.
Statistický úřad sdělil, že počet aktivních firem se za loňský rok snížil o dalších 1,6 procenta a dostal se na nové pětileté minimum 3,199 milionu. Nejvíce firem teď přitom končí ve stavebnictví, což jen podtrhuje hloubku recese, v jaké se španělská ekonomika nachází.
Hlavní příčinou recese je vývoj na tamním realitním trhu, který až do roku 2007 zažíval rychlý růst. Globální krize ale znemožnila dokončit řadu rozestavěných projektů, což mělo tvrdé dopady na banky. Těm v portfoliích zůstala značná část nesplácených úvěrů, které tíží jejich bilanci. Dluhová krize, která pak eurozónu zasáhla, situaci ještě zhoršila. „Mezi sektory, v kterých v roce 2011 ukončilo činnost nejvíce firem, je stavebnictví (-13,2 procenta), speciální stavby (-10,2 procenta),“ oznámil úřad. Firem ale ubývalo i v dalších příbuzných oborech, včetně těch, které se specializují na architekturu a návrhy.
Nejvíce firem ve Španělsku podnikalo na konci roku 2008, a to 3,422 milionu. Záznamy ale ukazují, že od té doby už skoro čtvrt milionu podniků činnost ukončilo.
Čtěte také:
Španělské školy plánují bizarní poplatky
IAG se připravuje na možný odchod Španělska z eurozóny
Itálie a Španělsko zatím nevědí, jak budou reagovat na kroky ECB
Na konci loňského roku bylo ve Španělsku bez práce asi 5,4 milionu lidí. Míra nezaměstnanosti přitom činila 22,9 procenta a byla nejvyšší v zemích Evropské unie. O rok dříve nemělo práci 4,1 milionu Španělů, zatímco míra nezaměstnanosti byla na 20,3 procenta. Situace se letos dál zhoršuje, bez práce už je asi 5,7 milionu lidí a míra nezaměstnanosti vystoupila na nový rekord 24,6 procenta.
Španělsko v poslední době tíží mimo jiné i vysoké náklady na obsluhu státního dluhu. Výnos klíčových dluhopisů se splatností deset let se už víckrát dostal nad sedm procent, což je hranice považovaná za dlouhodobě neudržitelnou. Řecko, Irsko a Portugalsko požádaly o zahraniční finanční pomoc krátce po tom, co se jim výnosy vyšplhaly citelně nad sedm procent a nedařilo se je snížit.
