Přiláká maďarská rovná daň emigranty ze Slovenska?

Toto velké očekávání má generální tajemník Celostátního svazu podnikatelů Ferenc Dávid. Odkazuje na snížení korporátní daně ze zisku z 19 na deset procent a hlavně na zavedení takzvané rovné daně čili jednotné osobní daně z příjmů na úrovni 16 procent.

Nikdo přesně nespočítal, kolik maďarských drobných a středních podnikatelů přeložilo svoje sídlo na území Slovenska, hlavně na jeho jih, aby ušetřili na daních. Tento proces začal zhruba před čtyřmi roky a jeho viditelným průvodním znakem je radikální zvýšení automobilů se slovenskou registrační značkou na maďarských cestách.

„Já jsem přeložil sídlo do Velkého Krtíše. Advokát, který mi to papírově zařídil, vyšel přibližně na dva tisíce eur, což se mi rentovalo už první rok,“ říká podnikatel János Meleg, ale jméno své firmy zveřejnit nechce. Cítí, že tato forma není úplně čistá, není však ani úplně nelegální. Každopádně by se rád vrátil domů. „Mám pocit, že my jsme udržovali celý maďarský daňový systém,“ dodal. Jeho jediným problémem je, že neví, kdy se rovná daň zavede. Premiér Viktor Orbán mluvil o 1. lednu 2011, ale s tím, že se zavede postupně, a ne naráz, protože by takový radikální krok vybral ze státní pokladny alespoň 400 miliard forintů.

Budapešť