Příroda poskytuje služby za biliony. A téměř nic za ně nechce

27.10.2010 8:01   |  

K bilionům dolarů se šplhají odhady ceny přírodních či takzvaných „ekosystémových služeb“ pro lidskou ekonomiku. Do nich se započítává nejenom získávání potravin, včetně opylování rostlin, ale také například zadržování vody v krajině a brzdění povodní.

Dále pak přirozené čištění odpadů z domácností, průmyslu i zemědělství, udržování mikroklimatu, ukládání uhlíku z atmosféry, a tedy zpomalování klimatických změn, a rovněž rekreace. Nepočítá se však hodnota vytěžených neobnovitelných surovin. Výpočty byly zveřejněny na vrcholné konferenci OSN v japonském městě Nagoja, která je věnována ochraně přírodní rozmanitosti.

Studii Ekonomie ekosystémů a biodiverzity (TEEB) pro jednání v Nagoji připravil mezinárodní tým vědců a ekonomů. „Jasně z ní vyplývá, že ochrana přírody patří mezi investice, a nikoli náklady,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie Rudolf de Groot z univerzity v nizozemském Wageningenu.

Drahé korálové útesy

Jako nejcennější ekosystém vědcům vyšly korálové ostrovy v tropickém a subtropickém pásu, jejichž hodnotu vyčíslili až na milion dolarů za jediný hektar. Vzali v úvahu, že krása korálových útesů přitahuje turisty, kteří přinášejí živobytí místním obyvatelům. A navíc, právě mezi korály se líhnou a vyrůstají celé populace ryb, z nichž mnohé slouží jako potrava. Korálové ostrovy mohou krýt pobřeží před bouřkovými vlnami a chrání pevninu před půdní erozí.

Těžko vyčíslitelné geny

K některým službám přírody je ale obtížné přidat cenovku. Příkladem jsou deštné pralesy. Zpráva TEEB odhaduje, že jen amazonské deštné pralesy dlouhodobě zadržují uhlík, stažený z atmosféry, jehož celková cena by se na trhu s emisními povolenkami na oxid uhličitý pohybovala mezi dvěma a půl až třemi biliony dolarů. K tomu se v deštných pralesích skrývají rostliny, které ještě nikdo nepopsal, natož aby poznal, jestli by se nedaly využít třeba při výrobě léků.

Stejně tak obtížně se vyčísluje fakt, že rostliny a živočichové si v přírodě uchovávají geny, které se u domestikovaných druhů při šlechtění už vytratily. Právě „divoké“ geny mohou být potřebné pro získání odolnosti proti rostlinným chorobám anebo při šlechtění rostlinných druhů, kterým budou méně vadit změny klimatu.

Hmyz vydělává peníze

Lépe se dá vypočítat hodnota přírody v rozvinutých zemích, protože v nich je i lépe popsána. Například John Losey z Cornellovy univerzity a Mace Vaughan z ekologické organizace Xerces v jiné studii, publikované v časopise BioScience, vyčíslili ekonomický přínos hmyzu ve Spojených státech. Lidé v USA podle nich díky hmyzu vydělají minimálně 57 miliard dolarů ročně.

Kromě očekávatelného výnosu z opylování zemědělsky využitelných rostlin studie započítala i užitek z hmyzu, který slouží jako potrava ptákům, rybám a divokým zvířatům. To umožňuje existenci velmi výnosného rekreačního odvětví, do nějž patří lov, rybaření a také pozorování přírody. Losey a Vaughan také některým druhům hmyzu přidali k dobru úrodu, kterou zachrání tím, že požírají zemědělské hmyzí škůdce. A dokonce připočetli i to, že některý hmyz odstraňuje výkaly dobytka z pastvin, umožňuje jejich lepší rozklad v půdě, a likviduje tak potenciální zdroj infekcí pro zvířata.

Sedm procent HDP

Přínos přírody zkouší ohodnotit i Evropská komise. „Služby ekosystémů nám zajišťují sedm procent světového hrubého domácího produktu,“ uvádí Michael Hamell z odboru životního prostředí komise.
To by představovalo ročně přes čtyři biliony dolarů. Drtivou většinu z nich samozřejmě přírodě neplatíme.

Cenovky vybraných kousků přírody

(hodnota přírodních služeb přiřazená na jeden hektar za jeden rok v amerických dolarech)

» korálové ostrovy: 14–1 195 000 (turistika, ochrana před bouřemi, rozmnožování ryb)
» pobřežní mokřady: 2000–215 000 (čištění odpadních vod, rozmnožování ryb, ochrana před bouřemi)
» další pobřežní ekosystémy: 248–80 000 (turistika, rozmnožování ryb)
» řeky a jezera: 1800–13 000 (zásobování vodou, čištění odpadních vod, turistika)
» tropické pralesy: 91–23 000 (regulace klimatu, udržování genů divokých rostlin a zvířat, prevence půdních erozí)
» lesy mírného pásu a severských končin: 30–4900 (potrava, udržování genů původních rostlin a zvířat, ochrana vodních zdrojů, dřevo)
» louky: 300–3100 (regulace klimatu, ochrana vodních zdrojů)

Pramen TEEB

Autor: Josef Tuček

Komentáře

Čtěte také

Američané si jsou stále méně jisti, že svržení jaderné bomby bylo správné

Američané si jsou stále méně jisti, že svržení jaderné bomby bylo správné

Americká veřejnost je v otázce použití jaderných bomb proti Japonsku v roce 1945 rozdělena, doposud přitom průzkumy veřejného mínění svržení jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki… více

Komerční prezentace
Mobilní web