Protiruské sankce ohrožují v Německu 150 tisíc pracovních míst

Protiruské sankce ohrožují v Německu 150 tisíc pracovních míst
27. června 2015 • 07:38
Pokles německého exportu do Ruska, který je důsledkem sankcí souvisejících s ukrajinskou krizí, ohrožuje v Německu až 150 tisíc pracovních míst. Uvedla to německá Komise pro hospodářské vztahy s východní Evropou, která zastupuje zájmy německých podniků v regionu.

Předpověděla rovněž, že německý vývoz do Ruska letos klesne o více než 25 procent na 20 miliard eur (545 miliard korun). Oproti rekordnímu roku 2012 by tak prý byl poloviční.

„Aktuální čísla překonávají i naše nejhorší obavy,“ uvedl šéf komise Eckhard Cordes. Rusko by prý v letošním roce mohlo v žebříčku nejdůležitějších odběratelů německého zboží klesnout na 15. příčku, a dostat se tak například za Českou republiku, píše agentura DPA.

Cordes vyzval ke zmírnění sankcí, které na Rusko západní země uvalily kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. „Hospodářské vztahy Ruska s Německem a Evropskou unií upadají. Rusko se obrací k partnerům, jako jsou Čína, Indie nebo Jižní Korea,“ upozornil.

Na sankčním seznamu je 151 osob a 37 subjektů
Základní fakta o protiruských sankcích ze strany EU a USA (diplomaté členských zemí EU se dnes shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku do konce ledna příštího roku):
- Evropská unie a Spojené státy vyhlásily protiruské sankce kvůli situaci na Ukrajině v několika vlnách.
- První vlna sankcí byla reakcí na krvavé události v Kyjevě v únoru loňského roku a na ruskou anexi Krymu loni v březnu.
- Již 6. března nařídil Bílý dům vízové sankce proti osobám a institucím odpovědným za „ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a podkopání ukrajinských demokratických procesů“. Součástí rozhodnutí bylo kromě vízových omezení i zmrazení jejich majetku, který se nachází na americkém území. Sankce doplnily dřívější vízová omezení, která se vztahovala na ukrajinské činitele zodpovědné za porušování lidských práv. Spojené státy je vyhlásily po krvavých únorových srážkách v centru Kyjeva, které si vyžádaly 100 mrtvých a několik stovek zraněných. Sankce se dotkly kolem 30 osob.

Také EU kvůli březnové ruské anexi ukrajinského Krymu zmrazila majetek a postupně zakázala vstup na své území asi třem desítkám ruských a krymských představitelů.
- Druhou vlnu sankcí vyhlásily USA a EU 28. dubna 2014 kvůli bojům na východě Ukrajiny, které vypukly 6. dubna. Bílý dům ohlásil sankce proti sedmi ruským představitelům a 17 ruským společnostem, patřícím lidem z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Evropská unie se rozhodla „černý seznam“ osob, kterých se týkají protiruské sankce, rozšířit o 15 jmen.
- Třetí vlna sankcí byla vyhlášena loni v červenci a v září byla rozšířena. Byla reakcí na ruský přístup k Ukrajině a na červencové zřícení malajsijského Boeingu 777 s 298 lidmi na palubě (nikdo nepřežil). Letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; z katastrofy se vzájemně obviňují ukrajinská armáda a proruští povstalci. Evropské sankce zakazují export určitých technologií do Ruska (vojenství, průzkum a těžba ropy), zahrnují embargo na import a export zbraní a souvisejícího materiálu všeho druhu a omezují také například ruský přístup na finanční trhy. Nový soubor sankcí zasáhl i Krym - zakazuje účast členských států na investičních a infrastrukturních projektech na poloostrově a obsahuje seznam zboží vyráběného na Krymu, s nímž evropské firmy nesmějí obchodovat. Americké sankce se dotkly energetiky, obchodu se zbraněmi a bank. O další desítky jmen se také rozšířil unijní sankční seznam.
- Na sankčním seznamu Evropské unie je nyní zařazeno 151 jednotlivců a 37 subjektů. Vlastní protiruské sankce vyhlásily i další země světa.
- Rusko nejprve vyhlásilo loni v březnu kvůli reakci Západu na ruskou anexi Krymu vlastní sankce vůči vybraným Američanům a v srpnu vyhlásilo v reakci na rozšiřování sankcí ze strany EU a USA roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!