Řekům schází hotovost, na venkově se rozmáhá výměnný obchod

Řekům schází hotovost, na venkově se rozmáhá výměnný obchod
31. července 2015 • 09:46
Řeckého zemědělce Mimise Tsakanikase doposud trápily hlavně výpadky elektřiny a divoká prasata. Poté, co si dluhová krize vynutila omezení výběrů peněz z bankovních účtů, však musí řešit hlavně to, jak se vypořádat s nedostatkem hotovosti. Začal proto s výměnným obchodem, píše agentura Reuters.

Některým svým zaměstnancům nyní Tsakanikas za práci platí v naturáliích. Zemědělské stroje si vzájemně půjčuje s ostatními zemědělci, aby si je nemusel kupovat či pronajímat. A když si tento měsíc pronajímal pole, slíbil, že zaplatí částí své úrody.

Tsakanikas se tak připojil k rostoucí části řecké ekonomiky založené na výměnném obchodu. Ten někteří Řekové považují za určitý druh úpadku společnosti, zatímco jiní jej vítají jako praktický způsob dočasného řešení problémů s nedostatkem hotovosti, píše agentura Reuters.

Tradiční součást života Řeků

„Je to noční můra. Dlužím nyní peníze mnoha lidem - čerpacím stanicím a firmám zajišťujícím údržbu strojů. Každý den chodím do banky, ale peníze, které si mohu vybrat, nestačí,“ uvedl Tsakanikas, který na svých 60 hektarech pěstuje například bavlnu, obilí a zeleninu. „Začal jsem s určitými formami výměnného obchodu. Ten tu byl již dříve, ale nyní roste. Doba je opravdu těžká a přátelé a příbuzní si vzájemně pomáhají,“ dodal.

Stoupající počet Řeků na venkově si nyní vyměňuje zboží a služby v bezhotovostních transakcích poté, co řecká vláda koncem června omezila výběr peněz z bankovních účtů, aby zastavila odliv vkladů a zabránila kolapsu bankovního sektoru. Řekové si nyní mohou vybrat pouze 420 eur (zhruba 11 400 korun) týdně.

Řecké banky potřebují na přežití až 14 miliard eur nového kapitálu

Oficiální údaje o rozsahu výměnného obchodu sice nejsou k dispozici, aktivity na různých internetových portálech a neoficiální informace od zemědělců však podle agentury Reuters ukazují jeho růst.

V odlehlých vesnicích a zemědělských oblastech není tento způsob obchodování nezvyklý. „Výměnný obchod je dlouhou dobu součástí každodenního života Řeků,“ uvedl ekonom Haris Lambropulos. „V minulosti se odehrával hlavně na rodinné a osobní úrovni, nyní však kvůli vývoji v bankovním sektoru nabírá širších rozměrů. Je to teď složitější a organizovanější fenomén,“ dodal.

Výměnný obchod i bez internetu

Internetový portál Tradenow, který vznikl před třemi lety s cílem zajišťovat výměnný obchod s jakýmkoliv zbožím od potravin po technologie, uvedl, že počet jeho uživatelů i objem transakcí se po omezení pohybu kapitálu zdvojnásobil. „Před omezením pohybu kapitálu jsme oslovovali firmy a snažili se je přimět k registraci,“ řekl agentuře Reuters šéf portálu. „Nyní se podniky k registraci samy hlásí,“ dodal. K uživatelům portálu podle něj patří například aténský řezník, který směňuje své maso za různé služby.

Na venkově výměnný obchod kvete i bez pomoci internetu. Zemědělec Panagiotis Kutras například vzpomíná, jak prodal krmivo v hodnotě 2000 eur jinému zemědělci, který mu zaplatil pšenicí. Další zemědělec pak Kutrasovi nabídl těžkou techniku, aby uhradil 4000 eur z účtu ve výši 6000 eur za produkty, které mu Kutras dodal.

Pěstitel bavlny, pšenice a jetele Kostas Zavlagas zase přenechal jinému zemědělci potýkajícímu se s nedostatkem hotovosti balíky sena a strojní součástky. „Až bude moci, zaplatí mi nějakými produkty, možná sýrem,“ prohlásil. „Je to typická ukázka každodenních problémů, kterým zemědělci čelí a které řeší výměnným obchodem,“ dodal.

Na finanční správě nicméně panují obavy, že takovéto praktiky podporují daňové úniky. Je totiž obtížné monitorovat, zda jsou při nich vydávány stvrzenky, které by zajistily, že bude zaplacena daň z přidané hodnoty. „Výměnný obchod není nezákonný, pokud jsou pro každou transakci vystaveny příslušné dokumenty,“ uvedl jeden z pracovníků protikorupční jednotky ministerstva financí. „Pozorně tento fenomén sledujeme,“ dodal.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!