Rosněfť chce po vládě 1,5 bilionu rublů. Kvůli sankcím Západu | E15.cz

Rosněfť chce po vládě 1,5 bilionu rublů. Kvůli sankcím Západu

Rosněfť chce po vládě 1,5 bilionu rublů. Kvůli sankcím Západu
14. srpna 2014 • 18:00
Ruský ropný gigant Rosněfť požádal kvůli západním sankcím o vládní pomoc ve výši 1,5 bilionů rublů, přibližně 867 miliard korun. Sankce uvalené za ruský postoj ke krizi na Ukrajině mají Rosněfti zabránit v přístupu k západním penězům.

Finanční injekci, o kterou podle ruského listu Vedomosti požádal šéf Rosněfti Igor Sečin, má ropný kolos získat tak, že vláda z rezervního fondu nakoupí dluhopisy firmy. Rosněfť záležitost oficiálně nekomentoval. Informaci přinesla agentura Reuters.

Spojené státy zakázaly svým finančním institucím a investorům půjčovat Rosněfti peníze, pokud je splatnost delší než 90 dní. Evropské banky a investoři se k tomuto opatření v podstatě také připojili, dodal Reuters.

Rosněfť má čistý dluh ve výši 44,5 miliardy dolarů, zhruba 928 miliard korun, který pochází zejména z loňské akvizice s ropnou společností TNK-BP. Tento obchod měl cenu 54 miliard dolarů, přes 1,1 bilionu korun.

Podle listu Vedomosti ale v rezervním vládním fondu není pro Rosněfť dostatek peněz. Na účtu je sice 3,1 bilionu rublů, asi 1,8 bilionu korun, ty ale byly vyčleněny na jiné projekty. Některé vládní zdroje navíc označují Sečinův plán za „příšerný“ a tvrdí, že ho premiér Dmitrij Medveděv nepodpoří.

Analytici: Státní finance nemohou požadavkům Rosněfti vyhovět

Také analytici předpokládají, že vláda požadavek Rosněfti odmítne. „Státní finance mají jen malý prostor k tomu, aby vyhověly žádosti o financování v takovémto rozsahu,“ uvedla například makléřská společnost Otkritie.

Státní fond, na který se Rosněfť údajně obrátila, vznikl pro financování rostoucího deficitu v penzijním systému a tvoří ho příjmy z prodeje ropy. Většina peněz fondu byla investována do projektů v oblasti infrastruktury, které by měly podpořit hospodářský růst.

Sankce Rosněfti poškodily

Analytici upozorňují, že sankce sice poškodily dlouhodobé vyhlídky Rosněfti, firma se ale prozatím nachází v uspokojivé finanční situaci díky úvěrům od Číny.

Podle analytiků ze společnosti Merrill Lynch sankce nenarušily současnou produkci ropy v Rusku, v dlouhodobějším horizontu by však chybějící zahraniční investice v ropném sektoru mohly mít na ruskou ekonomiku negativní dopady.

Dodávky ropy a zemního plynu se podílejí zhruba polovinou na celkových příjmech ruského státního rozpočtu. Rozpočtové výdaje přitom tlačí vzhůru stoupající náklady na armádu a sociální systém.

Autor: ČTK
 

businessinfo.cz

  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou