Růst mezd zaostává za zvyšováním produktivity. Důvodem je technologický pokrok i špatná regulace | E15.cz

Růst mezd zaostává za zvyšováním produktivity. Důvodem je technologický pokrok i špatná regulace

Michal Tomeš

Produktivita ekonomiky patří mezi jedny ze základních ukazatelů, které ekonomům pomáhají rozklíčovat úspěšnost a efektivitu daného hospodářství. V posledních letech se však v rámci mnohých ekonomických teorií stala terčem kritiky. Mzdy zaměstnanců totiž podle statistik nedosahují takového tempa růstu jako právě produktivita práce. Tuto široce přijímanou kauzalitu však vyvrací nová ekonomická studie. 

Od doby druhé světové války zaznamenává světová ekonomika téměř neustálý růst. Významně rostoucím faktorem je právě produktivita práce. Ta od roku 1947 ve Spojených státech vzrostla přibližně pětinásobně. Růst zaznamenávala také průměrná mzda, ta však vzrostla pouze trojnásobně. Rozdíly mezi oběma hodnotami přitom nabraly ještě rychlejší tempo od 80. let.

Podle Bloombergu se právě tato nerovnost stala terčem mnoha ekonomů, kteří poukazovali na nedostatečnou distribuci bohatství. Další část odborníků zase přímou souvislost mezi oběma faktory nezohledňovala.

Ekonomové Anna Stansburyová a Larry Summers však ve své poslední studii poukazují na skutečnost, že kauzalita mezi oběma křivkami existuje, ale nemusí být jednoznačná. Zatímco ostatní studie se zabývaly především dlouhodobými trendy, nová studie se soustředila na dílčí výkyvy. Ty ukázaly, že ve chvíli, kdy roste produktivita práce, vzrůstá také průměr a medián mzdy. Tempo růstu však mají rozdílné.

Babiš jednal s jihokorejským ministrem o výstavbě jaderných bloků

To je přitom způsobeno mnoha faktory. Jedním z nich je skutečnost, že v americké společnosti od 70. let vzrůstá nerovnost příjmů. Ta se projevuje především na křivce mediánové mzdy, která tím pádem roste pomalejším tempem. Dalším důvodem je také zvýšení podílu kapitálu na národním důchodu, čímž se dostalo více peněz k majitelům nemovitostí nebo cenných papírů. O prvotních silách, které ve srovnání tlačí mzdy dolů, ale sami ekonomové jasno nemají - hovoří o technologickém pokroku, růstu monopolu nebo snížené síle odborů.

Důležitým poznatkem celé studie je ale zároveň skutečnost, že rostoucí produktivita automaticky nezpůsobuje nerovnost ve společnosti. Vliv totiž mohou mít související kroky, ke kterým státy sahají s vidinou rostoucí produktivity. Zatímco deregulace nebo daňové úlevy mohou pozitivně ovlivnit produktivitu práce, odrazí se i na rozšiřující se nerovnosti. Ekonomové tak raději poukazují na další možné kroky, jež mohou produktivitu pozitivně ovlivnit bez rozšiřování příjmových nůžek. Takovými faktory může být například řízená imigrace, vylepšená infrastruktura nebo investice do vzdělávání.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!