Sjednodcení Německa po 25 letech: v Bundeslize není žadný klub z Východu

Sjednodcení Německa po 25 letech: v Bundeslize není žadný klub z Východu
30. září 2015 • 10:21
Od sjednocení Německa uplyne v sobotu 25 let a němečtí politici připojení někdejší Německé demokratické republiky (NDR) ke spolkové republice bez ohledu na politickou příslušnost označují za úspěch. Jednotné Německo je dnes už pro jeho obyvatele samozřejmost, mezi oběma částmi kdysi rozdělené země ale dodnes přetrvávají velké rozdíly.

Oblast bývalé NDR prošla bouřlivým hospodářským rozvojem v první polovině 90. let, kdy se rychle přiblížila starým spolkovým zemím. Zatímco v roce 1990 byl HDP na obyvatele na východě třetinový proti západu, v roce 1995 už překonal hranici 60 procent. Následně se však dohánění západu zpomalilo a v současnosti je HDP na obyvatele v bývalé NDR o třetinu nižší než ve starých spolkových zemích.

Slabší hospodářská výkonnost nových spolkových zemí se projevuje i tím, že jsou v bývalé NDR dosud znatelně nižší platy než ve starých. Průměrná měsíční hrubá mzda na východě loni byla 2480 eur (67 tisíc korun), na západě byla 3180 eur (86 tisíc kroun). Platy v nových spolkových zemích tak jsou zhruba o pětinu nižší než ve starých, tento poměr se nemění od poloviny 90. let.

V první lize nejsou

Hospodářské rozdíly mezi východem a západem Německa se projevují i mimo ekonomiku, například ve fotbale. Od roku 2009, kdy sestoupila Energie Chotěbuz, není v bundeslize žádný klub z bývalé NDR. Mezi 18 účastníky druhé nejvyšší soutěže jsou jen dva východoněmecké týmy. Slavné kluby bývalé NDR Hansa Rostock nebo Dynamo Drážďany hrají až třetí ligu.

Na propadu východoněmeckých fotbalových klubů se podepsaly ekonomické změny po sjednocení, kdy týmy přišly o své dosavadní sponzory, jimiž byly policie, armáda nebo velké podniky, z nichž ale velká část zkrachovala. Špičkové hráče pak zlákaly západoněmecké kluby, které jim nabídly výrazně vyšší platy.

Vedle slabší ekonomiky zaostávají nové země za starými i v demografických statistikách. Očekávaná délka života při narození je u východoněmeckých mužů 77 let, o rok a čtvrt méně než na západě. Ženy v obou částech země ale mají očekávanou délku života stejnou.

Horší porodnost

V bývalé NDR se také rodí méně dětí, takže populace je tam starší než ve zbytku Německa. Podle prognózy statistického úřadu budou v roce 2030 tvořit třetinu obyvatel nových zemí lidé starší 65 let. Ve starých zemích bude tato hranice dosažena až v roce 2060.

Na východě Německa také mají svou mocenskou základnu radikální politické strany - postkomunistická Levice a krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD). Při posledních volbách do Spolkového sněmu v roce 2013 získala na celostátní úrovni Levice 8,6 procenta, ve všech nových zemích ale měla zisky přesahující 20 procent. NPD oslovila na východě Německa mezi 2,2 a 3,3 procenta voličů, v celostátním měřítku přitom dosáhla jen na 1,5 procenta hlasů.

Levice se uplatňuje především na úkor sociální demokracie (SPD). V celostátních volbách skončila ve čtyřech ze šesti nových zemí před SPD, která přitom má na spolkové úrovni trojnásobné preference proti Levici. Postkomunisté také loni dosáhli v bývalé NDR svého zatím největšího politického úspěchu, když v Durynsku sestavili vládu s SPD a Zelenými a poprvé získali úřad zemského premiéra.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!