Slovinsko krachuje. Lidé nechápou, co se stalo špatně

Andrej Plut si vždycky říkal, jaké ho nepotkalo štěstí, že žije ve Slovinsku, které si vedlo nejlépe mezi republikami bývalé Jugoslávie a zároveň platilo mezi nováčky v Evropské unii za hvězdu. Tomuto 55letému zubaři proto nyní nejde do hlavy, co se to stalo, že se tato malá alpská země potýká podobně jako jiné země eurozóny s recesí a kolapsem finančního systému, napsala agentura AP. "Žilo se nám tak dobře a teď nevíme, co přinese zítřek," říká Plut.

 Slovinsko
16.10.2012 16:58   |  

Slovinsko by se kvůli krizi mohlo stát dalším členem eurozóny, který požádá o finanční záchranu, aby zabránil bankrotu. Bezprostřední příčinou tohoto stavu je to, že banky kontrolované státem ve velkém půjčovaly firmám na trhu s nemovitostmi a ty nyní nejsou schopné splácet svůj dluh. Ale odborníci vidí i hlubší příčinu: i když vše nasvědčovalo tomu, že Slovinsko modernizuje své hospodářství, ve skutečnosti prý nikdy přechod od socialismu k volnému trhu neudělalo.

Místo toho, aby továrny a státní firmy byly zprivatizovány, zůstávaly součástí „eráru“ nebo získaly pofidérní vlastnickou strukturu. A zahraniční investoři moc šancí nedostali. „Slovinci si nikdy kapitalismus neosvojili,“ tvrdí přední slovinský sociolog Niko Toš.

Životní úroveň Slovinska překonala Česko i Slovensko

Když se na začátku 90. let začala někdejší Jugoslávie rozpadat, Slovinsko se odtrhlo jako první. Zatímco Chorvatsko, Bosna a Srbsko bojovaly proti sobě, podniklo Slovinsko hospodářské a sociální reformy. Jeho ekonomika orientovaná na export zažívala koncem 90. let a začátkem tohoto tisíciletí boom. Lublaň bez větších potíží vstoupila v roce 2004 do Evropské unie a v roce 2007 přijala euro. V porovnání s ostatními unijními nováčky, včetně Česka nebo Slovenska, měli Slovinci nejvyšší platy i životní úroveň.

Slovinská ekonomika navenek působila jako ve vynikající formě. Životní úroveň stále rostla a lidé si užívali sociálních vymožeností, jako je třeba bezplatná zdravotní péče, aniž museli na vlastní kůži zažívat bolestný přechod k tržnímu hospodářství jako lidé v jiných postkomunistických zemích.

Trhliny odhalila globální finanční krize

Na zdánlivě perfektním systému se objevily trhliny během globální krize v roce 2008. V následujícím roce se slovinská ekonomika propadla o skoro osm procent. Následkem byl hluboký propad exportu a životní úrovně a růst nezaměstnanosti, která nyní dosahuje okolo 12 procent, skoro dvojnásobné úrovně než v roce 2008. Výše špatných bankovních půjček se vyšplhala na asi šest miliard eur, což představuje přibližně 17 procent slovinského HDP. Jde o dědictví slovinského modelu z minulosti, kdy velkou roli hrál stát.


Čtěte také:

Slovinsko míří pod záchranný deštník. Coby stát číslo šest

David Klimeš: Slovinci trpí za bankovní socialismus


Během komunismu mělo Slovinsko pověst „balkánského Švýcarska“. Dvoumilionová země byla ze všech republik bývalé Jugoslávie nejbohatší a chlubila se značkami jako Gorenje a Elan. Slovinsko bylo také v liberálně komunistické Jugoslávii branou do západní Evropy. I dnes, osm let po vstupu do EU, Slovinsko stále působí upraveně a malebně. Slovinci nedají dopustit na aktivní styl života a turisté se hrnou do alpských středisek. Kavárny v centru Lublaně jsou plné. Ale lidé říkají, že za fasádou normálnosti se skrývá pochmurná nálada. „Všude kolem lidé přicházejí o práci,“ popisuje zubař Plut. „A nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo zlepšit,“ dodává.

O Slovinsku se mluví jako o dalším kandidátovi na pomoc

Úroky u státních dluhopisů se v létě vyšplhaly na sedm procent, což je hranice, na které byly Řecko, Irsko a Portugalsko donuceny požádat Evropskou unii o finanční pomoc. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) je recese ve Slovinsku jednou z nejhorších v Evropské unii. Ukázala, že „slovinský ekonomický model z minulosti byl neudržitelný“, tvrdí MMF.

Prezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj Suma Chakrabarti Slovinsku nedávno důrazně doporučil jednu věc: „V dlouhodobém zájmu této země je otevřít ekonomiku zahraničním investorům.“

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Maďarsko chce na hranici se Srbskem postavit „masivnější obranný systém“

Maďarsko chce na hranici se Srbskem postavit „masivnější obranný systém“

Maďarsko chce vybudovat druhý plot podél své hranice se Srbskem. Podle oznámil to maďarský premiér Viktor Orbán. Předpokládá, že druhá bariéra pomůže posílit obranu před možným… více

Mobilní web