Španělsko může doplatit na těžkopádnost

Starosti jim nedělá Řecko, ale Španělsko. Tedy další ze čtyř ekonomik společné měny, jež mají kromě mizerie v rozpočtových kolonkách nižší rating a negativní předpověď agentury Standard & Poor’s, jejíž hodnocení pozorně sledují finanční trhy.

Těžkopádný kolos

Důvody jsou nasnadě. Jako jediná významná ekonomika v Evropě vykázalo Španělsko v posledním čtvrtletí loňského roku hospodářský pokles. A v recesi má setrvat. Akciový trh se od začátku ledna propadl o 13 procent. Odhady MMF navíc uvádějí, že tamní hospodářství letos neporoste, nýbrž klesne o 0,6 procenta.

Jsou tedy obavy investorů, analytiků a médií na místě? Ano i ne. V obou případech platí, že Španělsko je – na rozdíl od Řecka – jedním z ekonomických pilířů Evropské unie. A zároveň její výstavní skříní.
Jeho velikost a síla je tak dvojsečná: buď mu pomůže chytit druhý dech, nebo mu zlomí vaz.

Pětina bez práce

Pesimistům hrají do ruky opět čísla. V rozpočtu zeje díra deset procent vůči HDP, dluh státu činí 66 procent. Povolené procentní stropy unijního Paktu stability a růstu jsou přitom třiašedesát.

Bez místa jsou přes čtyři miliony lidí, pětina práceschopného obyvatelstva. Dalších dvacet šest milionů přestárlých a mladistvých stojí rovněž stranou pracovního procesu. To vše kvůli masivnímu propadu odvětví, na nichž stál španělský boom v minulých letech – stavebnictví, turistika, služby.

A pod taktovkou socialistické vlády Josého Luise Zapatera, která vyhodnotila globální propad jako dovezený problém, který je třeba přečkat. Místo reforem zvyšovala penze a platy ve státní správě. Když prozřela, bylo pozdě.

Madridu budiž k dobru, že navzdory důkazům o chabé rozpočtové disciplíně jsou jeho výsledky lepší než ve Velké Británii a USA. Na rozdíl od těchto a jiných důležitých hráčů nemusel zachraňovat domácí banky.

Nevzdáme se, ale...

Je to útok spekulantů, snaha anglo-saského tisku o zničení eura, tvrdí Zapaterova vláda. Budeme bojovat, hlásí. Zvýšením hranice pro odchod na dopočinek z 65 na 67 let. Prodejem státních obligací.

Nicméně trmácení se klopotnou cestou, s níž souhlasí i mocné odbory, může mít meze. Třeba v podobě receptu pro Řecko, které lavinu úvah o tom, kdo je další na řadě, spustilo. „Bude pro Španělsko přijatelné, aby se potácelo do nejisté budoucnosti, když se Řecku dostane finanční pomoci?“ ptá se FAZ.

Erste: Střední Evropa se drží

Průměrný veřejný dluh zemí středovýchodní Evropy je nižší než průměr eurozóny. S výjimkou Maďarska se drží pod šedesáti procenty HDP. Podle analytiků Erste Group si tak Česko, Slovensko a Rumunsko nebudou muset půjčovat tolik jako ostatní evropské státy. „Veřejný dluh v těchto zemích dosahuje dohromady zhruba 200 miliard euro což je o sto miliard méně, než činí samotný řecký veřejný dluh,“ řekl vedoucí makroanalytik pro střední a východní Evropu v Erste Group Juraj Kotian. Dát dohromady veřejné finance by mělo být podle Erste jednodušší než v zemích eurozóny. Opatření ale oddálí přijetí eura za horizont roku 2015. Díky dozoru MMF je nejdále ve fiskální konsolidaci Maďarsko.

zvětšit Kolik stojí záchrana Autor: e15, Zdroj: bloomberg zavřít