Světové ekonomické fórum opanoval pesimismus kvůli Řecku | E15.cz

Světové ekonomické fórum opanoval pesimismus kvůli Řecku

David Klimeš

(FOTOGALERIE) Elita odjela ze švýcarského Davosu domů bez jasné shody, jak podpořit globální růst a zachránit eurozónu.

Google se brání. Není žádný pirát

Šéf Googlu Eric Schmidt přijel do Davosu debatovat o nových technologiích a úspěchu firmy. Místo toho se musel bránit obvinění mediálního magnáta Ruperta Murdocha, šéfa News Corporation, že Gooogle je „lídr pirátů“. Murdoch si před fórem ulevil na Twitteru, že mu Google nabízí odkazy i na nelegální kopie filmů z jeho mediální říše. Schmidt v Davosu nařčení z pirátství omítl: „Obviňují nás, že tak vyděláváme peníze. Ale není to tak.“ Zároveň však nepopřel, že tyto odkazy firma nijak zvlášť neblokuje. Je to podle něho marné. Jeden server s nelegálními kopiemi filmů zmizí a hned je tu další.

Schmidt se navíc obecně ptal, kdo by rozhodoval, co je legální a co nelegální. „Při tom, jak internet funguje, je velmi těžké zabránit lidem, aby něco nahráli na síť.“ Schmidtovo prohlášení přitáhlo pozornost i v souvislosti se současným americkým tažením proti serverům porušujícím autorská práva. Podle Schmidta je efektivnější než marně bránit nelegálnímu obsahu postihovat nelegální výdělky: „My preferujeme přístup, který sleduje peníze, protože lidé, kteří něco nahrávají, se na tom pokoušejí vydělat.“ Cestou, jak přitáhnout diváky nelegálních kopií zpět k placenému obsahu, prý může být očekávaná exploze internetových televizí, která promění trh, jako se to u hudby podařilo iTunes.

Velká řecká neznámá

„Byli jsme minulý rok příliš optimističtí,“ poznamenal o minulém ročníku Světového ekonomického fóra i jeho zakladatel Klaus Schwab. Přestože hlavní motto letošního ročníku znělo optimisticky „Velká transformace: Utváření nových modelů“, místo nových nápadů zaznívala jen skepse a bezradnost, především z problémů eurozóny.

Jedním z nejradikálnějších kritiků Evropy se stal předseda výkonné rady, fakticky premiér Hongkongu Donald Tsang: „Nikdy jsem se tak nebál o svět jako nyní. Nikdo není imunní. Potřebujete rozhodnou akci. Potřebujete inspirovat důvěru,“ vyzval Evropany a nemilosrdně pokračoval: „Přede dvěma měsíci to vypadalo, že bude stačit v Řecku osekání dluhů o 20 procent. Nyní nestačí ani 50 procent. Možná bude potřeba až 70 procent. Tak dělejte rychle. Potřebujete být nesmlouvaví.“
Evropané však byli v Davosu bezradní. „Je fakt, že když se nyní na začátku roku 2012 pořád mluví o Řecku, znamená to nevyřešený problém,“ uznal britský ministr financí George Osborne.

Vedle řeckého problému se během davoského fóra vyjevil i jasný rozpor mezi ministry financí eurozóny, pokud jde o budoucnost záchranného fondu. Francouzský ministr financí François Baroin za prioritu označil zvýšení fondu: „Uvažujeme, že čím vyšší bude ochranná zeď, tím méně ji bude potřeba použít. Bude sloužit k odstrašení.“ Proti tomu se ihned ohradil německý ministr financí Wolfgang Schäuble: „Ochranná zeď nebude fungovat, dokud nevyřešíme reálné problémy.“

Obtížné Ackermannovo finále

Naposledy promluvil na davoském fóru jako šéf mocné Deutsche Bank Josef Ackermann. Do května rezignuje na své posty v bance, ze které udělal mocného hráče ve světových financích. Místo aby se chystal na poklidný odchod, stojí nyní před nejtěžšími rozhodnutími své kariéry. Jako předseda Institutu pro mezinárodní finance dojednává v Řecku podmínky osekání dluhů soukromých věřitelů. Zároveň má jeho Deutsche Bank vůči Řecku nezanedbatelnou expozici za 874 milionů eur. Z Ackermanna v Davosu zrovna optimismus neprýštil: „Riziko bankrotu je větší, než si lidé uvědomují. Už nyní vidíte, jak jsou trhy nervózní z některých zemí. Je to hra s ohněm, pokud si myslíte, že bankrot nebude mít žádný dopad.

Podceňují se vzájemné ztráty a riziko, že se krize rozšíří.“ Ackermann byl až dosud zvyklý, že žádné dveře mu nezůstaly zavřené. Radí německé kancléřce Angele Merkelové v evropských a ekonomických záležitostech. Před říjnovým summitem EU dovezl zoufalým lídrům Hermanu Van Rompuymu a Jeanu-Claudovi Junckerovi plán, jak dál řešit řeckou krizi. Ale z Řecka byl tento Švýcar, který se narodil pár desítek kilometrů od Davosu, na fóru zjevně zoufalý: „Máme v Řecku tým, který vyjednává. Tedy je připraven vyjednávat. Ale potřebujeme konečně někoho z veřejného sektoru, kdo má oprávnění vyjednat obchod.“

Davoská filantropie: vede Bill Gates

„Zažíváme těžké ekonomické časy, ale to není omluva pro omezování pomoci nejchudším,“ hřímal zakladatel Microsoftu Bill Gates. Slíbil 750 milionů dolarů na boj s AIDS. Pro Globální fond pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií je to požehnání, protože ředitel organizace nedávno odstoupil kvůli zneužívání fondů. Nyní jim Gates dává velkorysý dar, ale vyzval vlády, aby i ony zvýšily podporu. Gates také bez iluzí popsal, co se děje s jeho penězi: „Když řešíte zdravotní problémy v Africe, je jasné, že nějaké procento z financí je zneužito.“ Vedle velkých darů se však fórum věnovalo i těm nejmenším příspěvkům. V debatě o takzvané e-filantropii Alec Ross z amerického ministerstva zahraničí popsal, jak byl překvapen výší příspěvků SMS platbami v roce 2010 pro oběti zemětřesení na Haiti: „Očekávali jsme několik set tisíc dolarů.“ Nakonec shromáždili během dvou týdnů 35 milionů. Sean Parker z Napsteru upozornil, že díky novým technologiím mohou dárci ve speciálních aplikacích na internetu dohledat, kde jejich peníze pomohly.

Banky se bojí. A v City zvlášť

Kvůli obraně londýnské finanční čtvrti City neváhal britský premiér David Cameron vetovat smlouvu na posledním summitu EU. Londýnští finančníci si však nemohou oddychnout. Britský ministr financí George Osborne oznámil, že City se dostane pod přísnější dohled. „Chyby v systému jsou dnes už dobře známé. Struktura dozoru byla nejasná, bez jasného dělení odpovědnosti,“ řekl Osborne. Podle nové regulace britská centrální banka začne dozorovat banky na denní bázi, což by mělo zabránit příliš velkému riskování a v konečném důsledku sanacím bank státem.

Bankéři v Davosu hovořili v pochmurné náladě. Huw van Steenis z Morgan Stanley připomněl, že po minulém fóru „si každá banka myslela, že může na krizi vyrůst“. Jenže nakonec bylo za rok propuštěno ve finančních institucích 238 tisíc lidí. „Je to těžký čas pro finanční sektor. Těžko nebýt nedůvěřivý,“ shrnul to budoucí šéf Deutsche Bank Anshu Jain.
Těžké časy dosvědčil i šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Přestože ECB v prosinci do bank nalila 489 miliard eur, banky si stále nedůvěřují. „Musíme nejprve vidět oživení na mezibankovním trhu. Banky si musí začít věřit do té míry, aby si vzájemně začaly půjčovat a nemusely chodit za centrální bankou.“

Autor: David Klimeš
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!