Švýcaři financují v Polsku nádraží i domy na stromech | E15.cz

Švýcaři financují v Polsku nádraží i domy na stromech

Švýcaři financují v Polsku nádraží i domy na stromech
24. července 2016 • 11:00
Vlak a ultramoderní příměstské nádraží, sluneční kolektory na střechách a komfortní domky umístěné vysoko na stromech: takové druhy projektů financuje Švýcarsko v Polsku s jedinou podmínkou - chce vidět konkrétní výsledky. Ačkoli Švýcarsko není členem Evropské unie, rozhodlo se v roce 2006 přispívat ke snížení nerovností mezi starými členy EU a bývalými lidovými demokraciemi na východě Evropy.

Tato myšlenka se nesetkala s jednomyslnou podporou a konalo se k ní referendum. Výsledkem byl program pomoci ve výši 1,3 miliardy švýcarských franků (32,3 miliardy korun) po dobu deseti let. Lví podíl z této pomoci získalo Polsko jako zdaleka největší země mezi nováčky v unii, téměř půl miliardy švýcarských franků (12,4 miliardy korun).

Od té doby se zahájilo 58 projektů. Téměř deset milionů švýcarských franků (249 milionů korun) umožnilo postavit Legionowo, město s 54 tisíci obyvateli na předměstí Varšavy, a velkou supermoderní budovu, která nahradila několik kovových kontejnerů, desítky let sloužících jako nádraží.

Starosta města Roman Smogorzewski je potěšený: „Švýcaři milují železnici a vůbec veřejnou dopravu, zatímco Poláci ještě spíše svá auta, která jim nahradila koně,“ říká. „Některé polské obce si myslí: když nám dají peníze, musíme si je vzít a postavit cokoli. Je však třeba pomýšlet i na údržbu a funkčnost toho, co postavíme,“ dodává Smogorzewski, jehož cituje agentura AFP.

Ze střední Evropy odchází ti nejlepší, podkopává to růst regionu, tvrdí MMF

Své nádraží chtěl mít na více než dvou tisících metrech čtverečních. Bude mít několik obchodních prostorů k pronajmutí a multimediální studovnu v patře. Otevřeno má být letos v září. Na východě Polska, kde švýcarský program usiluje o setření rozdílů mezi industriálně vyspělejším západem země, se v blízkosti městečka Nalenczów, pověstného vodami a klimatem, zrodil originální turistický projekt.

Až do listopadu jsou tam rezervované čtyři domečky zavěšené v korunách stromů - každý s terasou -, které si zvláště oblíbili novomanželé. Lze z nich pozorovat ptáky a zdá se, jako by plavaly na moři zeleně, na břehu zalesněné strže hluboké devět metrů.

Švýcar Roland Python, který je za polské projekty zodpovědný, je spokojený se seriózností, s jakou Poláci své představy realizují, sledují práci na projektech a jejich vyúčtování. „Dělají to, co slíbili, jejich instituce fungují dobře. V jiných zemích, kde jsem pracoval, tomu tak vždy nebylo,“ přiznává.

Jiná mentalita

Pokud jde o případné těžkosti, Python připomíná, jak ho překvapila odlišnost mentality. „Naši polští partneři hodnotí především výkonnost. Úspěch podle nich spočívá v tom, že se projekt realizuje až do posledního franku,“ dodává. Python zdůrazňuje, že musí skládat švýcarskému lidu podrobné účty. „Když nabídneme vzdělání dvěma tisícům zemědělců, je to dobře, ale my chceme také vědět, zda tito lidé pak zlepšili kvalitu svých výrobků nebo vytvořili pracovní místa,“ vysvětluje.

„Naši polští partneři se nejdřív divili, když jsme jim svůj postoj vysvětlili, ale jejich názor se pak změnil,“ dodává. Program švýcarské pomoci skončí v polovině příštího roku. Jeho případné další pokračování závisí na celkových vztazích mezi Švýcarskem a EU. Tyto vztahy jsou složité. Evropské unii se nelíbí záměr Švýcarska omezit příliv desetitisíců pracovníků ze zahraničí, zejména ze sousedních zemí.

Autor: ČTK
 

businessinfo.cz

  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou