Textilky stahují výrobu z Číny zpátky do Evropy, za velkou zdí je draho | E15.cz

Textilky stahují výrobu z Číny zpátky do Evropy, za velkou zdí je draho

ČTK

Zahraniční nákupčí textilu čím dál častěji opouštějí Čínu a vracejí se k západním dodavatelům. Rostoucí náklady na práci, suroviny a energii totiž Čínu coby hlavní výrobní základnu světa prodražují. 

Majitel jednoho z textilních závodů v italském městě Biella říká, že snižování cenových rozdílů s Čínou a poptávka po výrobě menších kolekcí blíže domovského trhu mu přivádí více zákazníků, kteří žádají luxusnější zboží.

V kanceláři svého malého rodinného podniku Alessandro Barberis Canonino líčí, jak mu zavolal jeden vážený evropský zákazník a řekl mu, že odchází z Číny, protože se tam zvyšují náklady i poptávka po kvalitě. A proto bude pro svou velkou kolekci potřebovat pomoc lidí z města Biella. To leží v podhůří Alp a je srdcem vlnařského průmyslu severní Itálie.

"Snažil se o štěstí v cizině, nešlo to ale dobře, a tak je zpátky," řekl agentuře Reuters Barberis Canonico.

Podíl čínského kapitálu v českých firmách od návštěvy Si Ťin-pchinga klesá

Čína ale bezpochyby zůstává textilní jedničkou. Podle údajů čínského statistického úřadu, ministerstva průmyslu a informačních technologií a čínské obchodní komory zaměstnává textilní průmysl více než 4,6 milionu lidí. K hrubému domácímu produktu přispívá desetinou a hodnota vývozu, včetně oblečení, v roce 2015 činila 284 miliard dolarů (7,3 bilionu korun). Mzdy se tam ale zvyšují ročním tempem více než 12 procent, tedy rychleji, než činí růst ekonomiky. Už dlouho přitom nejsou mzdy natolik nízké, aby byl místní průmysl schopen konkurovat pouze cenou.

Současně ale čínský textilní průmysl čelí růstu vstupních nákladů, jako je bavlna a vlna, vysokým dovozním daním na základní výrobní zařízení a nákladnějším pravidlům v oblasti životního prostředí. Vládní pětiletý plán pro textilní průmysl zveřejněný loni v září přiznává, že vyšší náklady oslabují výhody Číny na mezinárodním poli a že odvětví čelí dvojí hrozbě - jednak z rozvinutých zemích jako je Itálie, které mají lepší technologii, jednak z rozvojových zemí, kde jsou nižší mzdy.

Británie již brzy oficiálně požádá o odchod z Evropské unie

Rozdíl v mzdových nákladech na výrobu vlákna v Itálii a Číně se podle údajů Mezinárodní federace výrobců textilu (ITMF) mezi lety 2008 a 2016 snížil zhruba o 30 procent na 0,57 dolaru (15 korun) na kilogram z původních 0,82 dolaru (21 korun). Hodinová mzda čínského tkalce loni podle ITMF činila 3,52 dolaru (90 korun). Od roku 2014 se zvýšila o 25 procent, stále je však jen zlomkem mzdy placené v Itálii, kde se za stejnou dobu zvýšila o devět procent na 27,25 dolaru (téměř 700 korun).

"Jestliže nejsou mzdy v Číně tak nízké, proces přepravy materiálu až do Číny a následně přeprava výrobků zpět do Evropy se stává méně atraktivní," uvedl předseda hongkongské komory textilu a generální ředitel textilní společnosti Wah Fung Group Shiu Lo Mo-ching. "Raději berou výrobu zpět do Evropy. Ten trend je naprosto zřetelný," dodal.

Audi se v Číně nedaří, hledá v zemi nového partnera

Blízkost trhu je také výhodou v době, kdy západní oděvní značky jsou pod zvýšeným tlakem, aby nabídly více kolekcí, zatímco spotřebitelé stále častěji chtějí, aby se oděvy rychle přizpůsobovaly jejich přáním. Dodavatelé tak musejí být blíže a zároveň být rychlejší. Pro zákazníky je také stále důležitější kvalita a transparentnost.

Zatímco dodavatelé nechtějí jmenovat značky, kterým prodávají, protože je to součástí jejich obchodního tajemství, několik mezinárodních oděvních firem přechází na italskou vlnu, aby mohly na svých etiketách označit zdroj původu, a odlišit se tak od konkurence.

480p 360p 240p
Podívejte se, jak v Číně vypadala výroba oděvů před 12 lety

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!