Těžké časy pro Emirates? Dubajský dopravce bojuje proti politikům i nízkým cenám ropy

12. ledna 2017 • 08:36

Letecká společnost Emirates se sídlem ve Spojených arabských emirátech je v současnosti rozhodně fenoménem. Pohybuje se na předních příčkách v množství přepravených cestujících, provozuje nejrozsáhlejší flotilu největších dopravních letadel na světě Airbus A380 a svým pověstným servisem si hýčká i cestující v ekonomické třídě. Po téměř dvaatřiceti letech provozu se však Emirates potýkají s mnohými problémy, které nemusí být na první pohled vidět. 

Když se vláda dubajského emirátu v 80. letech minulého století rozhodla založit leteckou společnost, město nevypadalo tak jako nyní. Do oblasti neproudily davy turistů a zdaleka nebylo místní letiště spojnicí mezi Evropou a Asií. Také díky strategické poloze se však během let podařilo z oblastí kolem Perského zálivu udělat důležitý dopravní uzel, ve kterém zdatně poráží konkurenty v podobě Etihad Airways a Qatar Airways.

Kromě boje o zákazníky, kteří na Blízkém východě přestupují na další lety, mají tyto společnosti více společných rysů. Tím nejjasnějším je „státní“ vlastnictví – provoz a účetnictví těchto firem nelze považovat za čistě tržní, protože jsou dotovány z veřejných rozpočtů. A proto, že Katar i Spojené arabské emiráty vydělávají značné jmění na ropě, mohou si dovolit aerolinky podporovat.

První použitý Airbus A380 nikdo nechce. Ke konci spěje celý výrobní program, tvrdí někteří

Tento problém sice není pro samotné Emirates příliš palčivý, podle odborníků však podobné chování ohýbá celé odvětví letecké dopravy. Pro Huffington Post tento problém například přiblížil americký profesor ekonomiky Rob Britton. Ten poukazuje na mnohé trasy, kam sice Emirates létají obřím Airbusem A380, ekonomicky však tento krok podle jeho slov nedává smysl. A za pravdu mu dávají i ostatní. „Po dvaceti letech v byznysu víte, že operovat s takovým strojem například na lince New York-Milán není udržitelné,“ říkal v minulosti bývalý ředitel Delta Airlines Richard Anderson pro Politico. Anderson však nešel daleko ani pro ostřejší slova, pro CNN se například o aerolinkách z Perského zálivu vyjádřil jako o „teroristech z Arabského poloostrova“.

Pobídky, pobídky, pobídky

A ačkoliv samotné aerolinky příjem přímých vládních dotací odmítají, také jejich ostatní výhody jsou nepopiratelné. Vláda aerolince například poskytuje dubajský terminál 3, jehož výstavba stála 7,8 miliardy dolarů. Dubajští investoři zase pokryli ztrátu ve výši 1,6 miliardy dolarů, která vznikla nesprávným hedgingem ceny paliva (zajištění fixní ceny PHM pro případ jejich růstu). Mezi lety 2004 a 2014 pak měly přímé finanční podpory pro Emirates činit asi 6,8 miliardy dolarů.

Celý tento postup napadají velké americké aerolinky, které odkazují na mezinárodní dohodu Open Skies, která má zaručit konkurenční prostředí mezi světovými leteckými společnostmi. Emirates se však nařčením brání a útok americkým aerolinkám vrací. Například tím, že argumentuje kapitolou 11 amerického zákona o bankrotu. Ten totiž americké aerolinky chránil v době, kdy v jejich organizaci docházelo k široké restrukturalizaci.

Emiráty chtějí postavit první hyperloop na světě, slibují rychlost 1200 kilometrů v hodině

V reálné činy by se však roztržky mezi dopravci mohly proměnit nyní. Podle odborníků by totiž kartami mohl zamíchat příchod amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Jedno ze stěžejních Trumpových témat totiž byla ochrana amerických firem a zaměstnanců před zahraniční konkurencí, kterou mohou být právě arabské aerolinky. Pokud by se Trump skutečně do situace vložil, mohlo by to také znamenat impulz pro velké aerolinky z Evropy – Lufthansu, KLM, Air France nebo British Airways, které s Emirates bojují právě o zákazníky na trase mezi Evropou a Asií.

Ale i pro Trumpa by mohla být situace komplikovaná. Zatímco americké aerolinky chtějí proti Emirates bojovat, jiné části amerického průmyslu jsou na ní závislé. Především jde o výrobce letadel Boeing, u kterého mají Emirates objednáno 174 letadel typu 777-300ER, 777-8 a 777-9.

Kanadské trable 

Problémy však Emirates nemají pouze ve Spojených státech, v roce 2010 se totiž vyostřil spor s Kanadou. Tehdy kanadské úřady odmítly navýšit přistávací kapacity pro Etihad a Emirates. Odpovědí Spojených arabských emirátů bylo vykázání kanadských vojáků z letiště v Dubaji, odkud vzlétali nad Afghánistán. Vše se dotklo také občanů Kanady, jejichž návštěva SAE je nyní podmíněna získáním víza a uhrazením poplatků. A situace se pravděpodobně lepšit nebude, protože kanadské úřady přistávací kapacity nehodlají navýšit.

Airbus navýšil množství prodaných letadel na 688, za Boeingem však zaostává pátý rok po sobě

Politické problémy však nejsou to jediné, co může dělat Timu Clarkovi, prezidentu společnosti a jednomu ze zakládajících členů dělat starosti. „Rok 2016 nebylo dobré období,“ uvedl pro Bloomberg. „A je možné, že rok 2017 bude ještě horší“. Zatímco se totiž většina leteckých společností těší z nízkých cen ropy, pro Emirates to znamená problém. I když se totiž Dubaj snaží oprostit od svého ropného osudu, nízké ceny černého zlata znamenají, že mají místní podnikatelé a šejkové méně peněz. Trpí tím především prodej letenek první a byznysové třídy do destinací na Arabském poloostrově a v Subsaharské Africe. I proto aerolinka hodlá přistupovat k rozšiřování ekonomické třídy, zároveň v září představila možný koncept poplatků za zavazadla, tedy tak, jak to známe u nízkonákladových přepravců.  

Pomoci by aerolinkám mohla například špatná bezpečnostní situace v Turecku. Právě s tím totiž Dubaj soupeří o cestující mezi východní a západní částí světa. I přesto však vedení aerolinky připouští, že pravděpodobně přicházejí těžší časy.

V současnosti se flotila Emirates skládá z 240 letadel a to výhradně strojů Airbus A380 a Boeing 777. Ještě v loňském roce společnost provozovala také Airbusy A330 a A340, kvůli jejich stáří se jich však zbavila. V současnosti se stáří flotily pohybuje kolem pěti let. 

 

Více letecké doprave si přečtěte ZDE

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!