V Řecku znovu krachují obchody. Lidé po omezení pohybu peněz neutrácejí

V Řecku znovu krachují obchody. Lidé po omezení pohybu peněz neutrácejí
24. července 2015 • 09:10
Jorgos Prasinudis provozoval svou opravnu motocyklů v Aténách tři desetiletí, v dobrých i špatných časech. Nyní však na jeho okně visí nápis "na prodej". Prázdné výklady jsou znovu běžným rysem řeckých měst a obcí kvůli poslední krizi, která vyvolala obavy o budoucnost Řecka v eurozóně a způsobila, že lidé přestali utrácet.

V Prasinudisově čtvrti Kukaki z hlavní komerční ulice zmizely pekárna, obchod s potravinami, holičství a několik obchodů s oděvy. Všichni jsou oběti krize. „To je pro Řecko konec,“ říká Prasinudis. „Neoživíme dalších 50 let.“

Ekonomický propad se zhoršil po rozhodnutí řecké vlády na konci června zavést přísnou kontrolu nad volným pohybem peněz a omezit limit pro výběr peněz z bankomatů na 60 eur (přes 1600 korun) denně. I když se banky tento týden po třech týdnech opět otevřely, limit pro výběr z bankomatů se nezměnil a hotovosti je málo. Pro ekonomiku, kde je placení hotovostí standardem, je to obrovský problém.

Prasinudisova manželka a jedenáctiletá dcera se již přestěhovaly do Německa. Ironicky do země, kterou mnozí obviňují z ekonomických a sociálních problémů sužujících Řecko. „Doufám, že se moje dcera naučí německy a nevrátí se zpátky,“ říká opravář, který sedí na chodníku před svou opravnou a popíjí kávu. „Ani na prázdniny.“

Tsiprasova politika dosud Řecko stála třetinu ročního HDP

Majitel železářství Kostas Kitsos dodává, že jeho prodej prudce klesl od 29. června, kdy byla zavedena kontrola pohybu kapitálu. „Lidé přicházejí do obchodu, ale jen se ptají na cenu a nic nekupují,“ říká. „Každý se bojí utrácet peníze, protože neví, co se stane.“

Řecko nemá od jara 2010 přístup na zahraniční dluhopisové trhy a při splácení svých starých dluhů musí spoléhat na peníze ze záchranných úvěrů. Výměnou za záchranné úvěry však země musela přijmout přísná úsporná opatření, jako snižování státních výdajů a zvyšování daní. Dopady jsou obrovské. Zanikl milion pracovních míst, převážně v soukromém sektoru, což je zhruba pětina celkové pracovní síly země.

Poté, co se loni objevily známky stabilizace, začala řecká ekonomika opět klesat a nezaměstnanost zůstává vysoká. Míra nezaměstnanosti je stále nad 25 procenty a bez práce je více než polovina mladých do 25 let.

Spolu s omezením pohybu kapitálu vláda zavedla nové kolo úspor. Stoupla daň z přidané hodnoty a odvody pro podniky. V platnosti zůstaly mimořádné daně pro domácnosti, které snižují jejich disponibilní příjmy.

Maloobchodní svazy se obávají návratu do doby kolem roku 2012, kdy byla míra nezaměstnanosti na vrcholu a prudce vzrostl počet firemních bankrotů. Za pět let od prvního záchranného balíku od partnerů Řecka v eurozóně a Mezinárodního měnového fondu zkrachovalo podle Národního svazu řeckého obchodu 85 tisíc maloobchodních společností a příjmy sektoru se snížily o 45 procent.

Šéf Aténské obchodní komory Konstantinos Michalos napsal tento týden dopis na ministerstvo financí, kde naléhal na vládu, aby urychleně přijala opatření na pomoc podnikům, aby zůstaly otevřené, zvláště těm podnikům, které mají problémy s dovozem zboží ze zahraničí. „V podstatě bankovní prázdniny neskončily,“ napsal. „Většina řeckých společností je půl kroku od odchodu z podnikání.“

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!