Varování ekonomů: brexit může ohrozit nejen britskou ekonomiku

Varování ekonomů: brexit může ohrozit nejen britskou ekonomiku
24. června 2016 • 09:00
Výsledek britského referenda o setrvání v Evropské unii se může zásadně promítnout nejen do ekonomického zdraví Spojeného království, ale také celé Evropy, jak upozorňují ekonomové.

HDP

Britská ekonomika podle dubnové zprávy OECD v případě opuštění EU utrpí „velký negativní šok“ a její výkon bude v období do roku 2020 o tři procenta nižší, než kdyby země v unii zůstala. Recesi britské ekonomiky po brexitu předpověděla i britská centrální banka nebo agentura Bloomberg, podle jejíž odhadů klesne britská ekonomika v případě brexitu o 2,2 procenta, podle pesimistických odhadů až o 9,5 procenta. Podle britského ministra financí George Osbornea by brexit britské hospodářství snižoval po dva roky o šest procent oproti stavu před brexitem.

Podle odhadu OECD odchod Británie z EU může snížit hospodářský výkon i celé unie v roce 2018 o jedno procento a EU by tuto ztrátu cítila ještě pět dalších let. I podle MMF se dopady brexitu neomezí jenom na britskou ekonomiku a patrně by oslabil i ekonomiky jiných států v rámci EU.

Investice

Podle odhadů MMF bude po brexitu následovat náhlé přerušení investic do klíčových sektorů ekonomiky, jako jsou obchodní nemovitosti a finančnictví, což dál zhorší rekordně vysoký schodek běžného účtu platební bilance Británie. Taková reakce trhů by mohla srazit ekonomickou aktivitu a dále tlačit dolů ceny aktiv.

Bankovnictví

Podle letošní ankety mezi bankéři a pracovníky ve finančním průmyslu odchod Británie z EU ohrozí pozici Londýna jako předního finančního centra, které by se mohlo přesunout na evropský kontinent, například do Paříže či Frankfurtu, a poškodilo celý finanční průmysl. Podle skupiny TheCityUK má finanční sektor na celkovém HDP Británie podíl 11,8 procenta a podobně je na tom i v podílu na celkových daňových příjmech. Zaměstnává 2,2 milionu lidí, což je sedm procent celkové pracovní síly v zemi. Ministr financí George Osborne tento týden připomněl studie, podle kterých by brexit mohl vést k propuštění až 100.000 lidí ve finančním středisku City.

Čtěte také:

Stanislav Šulc: Brity čeká pořádná kocovina

Skotsko i Severní Irsko mluví o vlastním referendu

Ceny ropy se kvůli obavám z brexitu propadly o šest procent

Zastánce brexitu, například spoluzakladatel makléřské firmy Hargreaves Landsdown Peter Hargreaves ale tvrdí, že výhody Londýna jsou takové, že si udrží svůj lesk i při odchodu z EU. Podle něj nebude snadné, aby se finanční centrum přesunulo jinam mimo jiné kvůli případným nákladům na výstavbu infrastruktury finančního centra i proto, že lidé nebudou chtít žít v jiném městě, jako Paříž nebo Frankfurt, protože jsou zde vysoké daně či nevhodné bydlení. Londýnský finanční sektor si navíc stěžuje na celou řadu regulací EU, jako jsou limity odměn bankéřů a snahy zavést daň z finančních transakcí.

Trh práce

Představitelé kampaně Vote Leave slibovali, že když Británie z EU odejde, budou prosazovat zavedení bodového systému regulujícího migraci, jaký má například Austrálie. To by znamenalo větší kontrolu a možnost vybírat si migranty s potřebnou kvalifikací i ze zemí EU.

Unijní představitelé se ale už nechali slyšet, že by v tom případě na sebe nenechala dlouho čekat opatření namířená proti Britům pracujícím v EU. Vítr do plachet zastánců brexitu přinesla čísla britského statistického úřadu, podle nichž čistá migrace - rozdíl mezi počtem nově příchozích a odchozích cizinců - loni činila 300 tisíc osob. Jen ze zemí EU přibylo loni 180 tisíc imigrantů. Zastánci brexitu argumentovali tím, že v oblasti nižších příjmových skupin vytlačují tito migranti domácí pracující.

Brexit zvítězil, odchod z EU podpořilo 52 procent voličů. Cameron rezignuje

Analytik Philippe Gudin z britské banky Barclays ale tvrdí, že imigrace byla klíčovým aspektem hospodářského růstu Británie. Do problémů by se podle Gudina po brexitu mohla dostat odvětví s převahou hůře placených míst, například stavebnictví, potravinářský průmysl či úklid. A omezení imigrace by tyto obory mohlo poškodit, protože na rozdíl od zastánců brexitu Britové nemají podle některých ekonomů o tyto práce stejně zájem. Podle Gudina by ale z dlouhodobého hlediska mohl brexit Británii pomoct právě díky regulaci migrace podle aktuálních potřeb pracovního trhu a celé ekonomiky.

Libra

Libra by mohla podle britského institutu pro ekonomický a sociální výzkum NIESR po brexitu rychle oslabit až o 20 procent, k podobnému výsledku došla také například finanční skupina HSBC.

Obchod

Britští vývozci by podle expertů skončili s menším podílem na velkém trhu EU a byli by vyřazeni z unijních dohod zajišťujících přístup na významné mezinárodní trhy. Cena ve smyslu ušlého HDP by byla pětkrát až dvacetkrát vyšší než úspory plynoucí z nepřispívání do rozpočtu EU. Ve hře je i účast Británie v chystané dohodě mezi EU a USA, známou pod jménem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), která má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Odchod z EU by znamenal, že Británie už nebude součástí této smlouvy a musela by si vyjednat vlastní dohody s USA. Podle amerického prezidenta Baracka Obamy by to ale nebyla rychlá záležitost, neboť Britové by byli „poslední v řadě“.

Řešením by bylo podle ekonomů požádat o členství v Evropském hospodářském prostoru (EHP) spolu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. To by zemi poskytlo téměř úplný přístup na jednotný trh (s možností nepřihlásit se k zemědělské a rybářské politice EU), ovšem s hraničními kontrolami a dalšími obchodními bariérami. Negativní vlivy by však podle mezinárodní ratingové agentury Moody’s zčásti vyrovnal pokles kurzu libry, který zlepší podmínky pro britský vývoz, a zčásti to, že britské firmy budou mít během jednání mezi Londýnem a EU čas na přizpůsobení.

Podle zastánců brexitu by ale odchod z EU z dlouhodobého hlediska přinesl Británii růst, protože britské firmy budou zbaveny břemena evropských regulací. Podle nich by se také při mnoha obchodních transakcích uplatňovala pravidla Světové obchodní organizace (WTO).

Ostatní

OECD v dubnu uvedla, že britským voličům by v případě odchodu země z EU hrozila do roku 2020 „daň z brexitu“ odpovídající měsíčnímu platu.

Podle společnosti Patria by měl brexit katastrofální účinky na postavení Británie jako globálního hráče. Británie je navíc stálým členem Rady bezpečnosti OSN a významnou součástí Severoatlantické aliance, a její ztráta by tak výrazně snížila evropský vliv a respekt po celém světě.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!