Západní banky se bojí radit Moskvě v privatizaci, mohly by porušit sankce

Západní banky se bojí radit Moskvě v privatizaci, mohly by porušit sankce
22. března 2016 • 19:38
Západní investiční banky působící v Rusku se zdráhají radit Moskvě při plánovaných privatizačních projektech. Agentuře Reuters to řekly zdroje ze západního bankovního sektoru. Banky se obávají, že by mohly porušit sankce uvalené na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi.

Ruské ministerstvo hospodářského rozvoje minulý týden vyzvalo domácí i zahraniční investiční banky k předložení nabídek na poradenství při prodeji státních podílů v ropné společnosti Bašněfť, těžaři diamantů Alrosa a finančním ústavu VTB.

Banky mohly návrhy předkládat do pondělí. Ministerstvo dnes podle ruských agentur uvedlo, že obdrželo deset návrhů, a to i od západních bank. Žádné další podrobnosti neposkytlo.

„Nezúčastníme se. Nejprve jsme chtěli, ale hovořili jsme s dalšími evropskými a americkými bankami a viděli jsme, že nikdo z nich se k tomu nechystá,“ uvedl zdroj z nejmenované americké banky. Podle dalších zdrojů by poradenství při privatizaci mohlo být západními vládami vnímáno jako pomoc Moskvě získávat v době sankcí finanční prostředky.

Pokud se budou západní banky držet stranou, bude pro Rusko pravděpodobně obtížnější prodat státní majetek za atraktivní cenu. Sníží se totiž zájem ze strany zahraničních investorů, kteří se obvykle řídí doporučeními těchto bank.

Ruské ministerstvo financí spoléhá na to, že příjmy z privatizace pomohou zajistit, aby rozpočtový schodek v letošním roce nepřekročil tři procenta hrubého domácího produktu

O koupi některých aktiv určených k privatizaci projevila zájem řada ruských podnikatelů. Analytici nicméně varují, že prodej státního majetku do rukou soukromých ruských investorů by mohl vyvolávat asociace s privatizační vlnou v devadesátých letech, která vedla k rozmachu ruských oligarchů a která je v Rusku označována za důvod nárůstu propasti mezi bohatými a chudými.

Ruská vláda plánuje prodej zhruba poloviny společnosti Bašněfť a téměř jedenáctiprocentních podílů ve firmách Alrosa a VTB. Podle současné tržní hodnoty by tak teoreticky mohla získat kolem 430 miliard rublů (154 miliard korun).

Ruské ministerstvo financí spoléhá na to, že příjmy z privatizace pomohou zajistit, aby rozpočtový schodek v letošním roce nepřekročil tři procenta hrubého domácího produktu. Veřejné finance v Rusku jsou nyní pod značným tlakem kvůli nízkým cenám ropy. Prodej ropy a zemního plynu zajišťuje v Rusku více než polovinu příjmů státního rozpočtu.

Ruská ekonomika se loni kvůli propadu cen ropy a hospodářským sankcím propadla o 3,7 procenta. Zaznamenala tak nejvýraznější pokles od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!