Zbrojení, levná ropa a do toho vládní škrty. Rusko čekají těžké časy | E15.cz

Zbrojení, levná ropa a do toho vládní škrty. Rusko čekají těžké časy

Zbrojení, levná ropa a do toho vládní škrty. Rusko čekají těžké časy
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Jan Rasch, Euro E15

reuters, vav

S klesajícími cenami ropy a dalších surovin, slabým rublem a hrozící ekonomickou recesí musí Moskva přehodnotit rozsah a strukturu vládních výdajů. Podle analytiků nejspíš začne šetřit na investicích do infrastruktury. Naopak vojenské výdaje mají růst o 30 procent a spolknou 4,2 procenta HDP, tedy více než v USA. To není zrovna mix, který by sliboval zlepšení ekonomické kondice Ruska.

Rusko mělo v plánu v příštích letech investovat do infrastruktury biliony rublů. Pod tlakem cen ropy a mezinárodněpolitické situace se nyní ale v Putinových kruzích vše přehodnocuje. Jen propad cen ropy (od začátku roku o zhruba 40 procent) bude v příštím roce znamenat pro ruský rozpočet výpadek téměř 19 miliard dolarů (přes 422 miliard korun), přiznal ministr financí Anton Siluanov.

Výnosy z vývozu ropy a plynu jsou přitom klíčovými příjmy ruského rozpočtu. Zatímco schválený státní rozpočet tak kalkuloval s cenou ropy sto dolarů za barel v následujících třech letech, nyní vláda musela snížit odhad na 80 dolarů za barel. A ruská ekonomika pak podle posledních odhadů příští rok klesne o 0,8 procenta a spadne do recese. Problémy dělá kromě ropy také padající kurz rublu, centrální banka dokonce utratila v protiopatření 700 milionů dolarů, přestože deklarovala, že zasahovat nebude. Hospodářským změnám a škrtům se tak Rusko nevyhne.

Na to, jaké změny bude nutné provést, má však Moskva odlišný názor od většiny ekonomů. Rusko má nyní například v běhu desítky vládních programů na investice do regionálního rozvoje, průzkumu vesmíru či dopravy v hodnotě jednoho bilionu rublů ročně. A ty jsou ohroženy.

Čtěte:

Rusko čeká cenový šok, důvodem je extrémní propad rublu

Sankce působí Rusku škody za 40 miliard dolarů, levná ropa ještě větší

Vládní komise, které dostala za úkol plány přehodnotit a naplánovat škrty, totiž tyto programy začala kritizovat jako neúčinné. Například program na rozvoj dopravní sítě v letech 2010 až 2015 v hodnotě pěti bilionů rublů podle ní selhal jak z hlediska rozvoje dopravy, tak stimulace ekonomiky. Pod stejný drobnohled se pak dostanou zřejmě i projekty spojené s fotbalovým mistrovstvím světa v roce 2018, které měly přijít na 12,6 miliardy dolarů.

Vývoj vládních výdajů (v miliardách rublů)

Vývoj ruských vládních výdajůVývoj ruských vládních výdajůAutor: tradingeconomics

Ekonomové se tak obávají, že přestože Rusko má dostatek prostoru pro zvyšování efektivity, vláda tyto investiční programy nezefektivní, ale spíše zruší či omezí ve prospěch jiných priorit. Především strach ze sociálních nepokojů i z oslabení obrazu silného Ruska v zahraničí totiž podle analytiků brání Moskvě škrtat v oblastech, které by si to zasluhovaly, a naopak. Místo potřebné infrastruktury tak peníze potečou například armádě.

„Investice budou nejspíš seškrtány mnohem více, než jsme očekávali,“ uvedla pro agenturu Reuters Julija Ceplajevová, hlavní ekonomka Sberbank. Pro Rusko aktuálně prioritní oblasti, tzn. hlavně sociální a armádní výdaje, podle ní škrty ale s největší pravděpodobností nepostihnou. Pokud jde o sociální výdaje, manévrovací prostor Moskvy je omezený. S výhledem na znovuzvolení v roce 2018 Putin totiž trvá na dodržení svých předvolebních slibů ohledně zvyšování platů zaměstnanců veřejného sektoru (například úředníkům Kremlu už ale Putin nařídil pro příští rok zmrazit platy).

Škrtá se naopak už v tak podfinancovaném sektoru zdravotnictví, kde Putin snížil výdaje o 21 procent. Proti hrozbě ztráty práce už v Moskvě protestovaly tisíce zaměstanců ve zdravotnictví.

Armáda na prvním místě

Ve vládních diskuzích o škrtech naopak tiše prošlo 30procentní navýšení výdajů na obranu v příštím roce. Ty tak spolknou 4,2 procenta ruského HDP, vyšší podíl než ve Spojených státech a více než dvojnásobek evropského průměru.

„Takové výdaje na obranu by měla vláda dobře zvážit,“ řekl Reuters ředitel auditorské firmy FBK Igor Nikolaev. „Ale vzhledem k tomu, jak se vyvíjí politická situace, v to asi nelze doufat,“ tvrdí. Analytici varují, že tíhu rozpočtových škrtů pravděpodobně ponesou právě dlouhodobé programy hospodářského rozvoje, z nichž některé jsou stále ještě na papíře a půjdou tak snadněji odložit. „V obtížných situacích jako tradičně řežeme infrastrukturní investice, přestože tyto investice mohou mít multiplikační efekt na ekonomiku,“ řekl Nikolaev.

Rusko má určitý manévrovací prostor díky 90 miliardám dolarů (cca pět procent HDP) rozpočtových rezerv, které mohou částečně pomoci překonat problémy. Paradoxně může přispět i slabý rubl (od začátku letošního roku oslabil oproti dolaru už 40 procent), který částečně vykompenzuje klesající ceny ropy exportérům, kteří své dolarové zisky převádějí na rubly.

Vývoj ceny ropy Brent


Sám Putin se snaží veřejnost ohledně vývoje ekonomiky uklidnit. „Přemýšlíme o všech scénářích, včetně takzvaného katastrofálního poklesu cen energetických surovin, což je zcela možné, to připouštíme. Jak ministerstvo hospodářství, tak ministerstvo financí a celá vláda propočítávají vývoj ekonomiky při každém z těchto scénářů,“ řekl Putin. Ruské rezervy, valutové i zlata, jsou podle něj dostatečné pro „splnění všech převzatých sociálních závazků“ a k udržení rozpočtu i celé ekonomiky.

Autor: reuters, vav
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!