Afghánistán míří pod domácí kontrolu

„Myslím si, že je to realistické,“ potvrdil možnost odchodu britských vojsk ve stanoveném termínu během návštěvy Washingtonu premiér Británie David Cameron.onu. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun uvedl, že země nikdy předtím neměla tak konkrétní vizi budoucnosti jako nyní. Analytici jsou ale skeptičtí a upozorňují na to, že vzhledem k špatným bezpečnostním podmínkám v zemi jsou cíle velice ambiciózní.

Neuspokojivou situaci dobře ilustroval i průběh akce. Přestože setkání zhruba šesti desítek ministrů provázela přísná opatření, podařilo se povstalcům ostřelovat letiště a další důležitá místa raketami. Právě Pan Ki-mun kvůli tomu musel přistát jinde.

Opatrný v plánech zůstává generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Podle něj bude záležet na podmínkách, ne na kalendáři. „Naše mise skončí až - ale pouze když - budou Afghánci schopní zajistit bezpečnost svépomocí,“ prohlásil podle BBC. Předání odpovědnosti podle něj navíc nebude znamenat definitivní odchod spojenců.

Aby mohlo být zpod Hindúkuše staženo zhruba 150 tisíc vojáků působících pod velením NATO, chystá se afghánský prezident Hamíd Karzáí navýšit počet příslušníků místní armády na 170 tisíc a členů policie na 134 tisíc. Odborníci však zpochybňují zejména způsobilost afghánských bezpečnostních složek.

Někteří kritizovali také to, že přes vládu nově půjde 50 procent zahraniční pomoci místo původních 20. Poukazují na vysokou míru korupce, se kterou se Karzáího administrativa stále nedokáže vypořádat. Popudilo je hlavně nedávné odhalení vil v Dubaji financovaných z pomoci. Od roku 2001 obdržela země 36 miliard dolarů, tedy 1200 dolarů na hlavu. Kritici však tvrdí, že užitek z těchto toků je minimální.

Účastníci konference odsouhlasili i plán na integraci bojovníků, kteří se vzdají násilí.