Afghánský prezident podepsal mír s povstaleckým vůdcem. Následovat může dohoda s Talibanem

Afghánský prezident podepsal mír s povstaleckým vůdcem. Následovat může dohoda s Talibanem
29. září 2016 • 10:22

Afghánský prezident Ašraf Ghaní a obávaný islamistický vůdce Gulbuddín Hekmatjár podepsali mírovou dohodu, jejíž návrh zástupci obou stran signovali před týdnem. Prezident v rámci podpisu slíbil, že bude u OSN prosazovat vyškrtnutí Hekmatjára a jeho strany ze seznamu teroristů.

Hekmatjár dohodu podepsal prostřednictvím videokonferenčního spojení s prezidentským palácem v Kábulu. Ceremonii vysílala živě afghánská televize. Je to první významná dohoda Kábulu s povstalci od pádu Talibanu v roce 2001 a mezinárodní společenství ji uvítalo jako možnou předlohu pro budoucí mírovou dohodu s Talibanem.

Mírová dohoda zajišťuje členům fundamentalistické sunnitské Islámské strany (Hezbe Islámí) imunitu, pokud jde o "politické a vojenské zločiny minulosti", a plná politická práva. Zavazuje také afghánské úřady k propuštění vězňů z řad Islámské strany.

Hekmatjár žije už 20 let v exilu; předpokládá se, že v Pákistánu. Očekává se, že by se během následujících týdnů mohl díky zmíněné imunitě vrátit do Afghánistánu, a afghánská vláda navíc bude povinna zajistit mu bezpečnost.

Američané v Afghánistánu zůstanou nejméně do konce roku, kvůli Talibanu

Hekmatjárova Islámská strana je činná především na východě a severu země a společně s Talibanem a sítí Hakkání patřila mezi tři největší afghánské ozbrojené skupiny bojující proti mezinárodním a afghánským vládním jednotkám. V poslední době ale hrála v povstaleckých bojích jen malou roli a dohoda má podle analytiků převážně symbolický význam.

Vládní představitelé dohodu vyzdvihují jako krok k nastolení trvalého míru v zemi, kritici naopak poukazují na to, že dokument umožní nechvalně proslulému radikálovi, obviňovanému z podílu na smrti tisíců lidí, hrát svou roli na beztak komplikované afghánské politické scéně.

Podezřelý z vraždy civilistů

Hekmatjár byl v 80. letech vůdcem mudžáhidů bojujících proti sovětské okupaci a dostávalo se mu štědré finanční podpory od Saúdské Arábie a Spojených států. Podle kritiků ale možná ještě víc než proti Sovětům bojoval proti ostatním kmenovým vůdcům, aby si vytvořil co nejlepší postavení.

V době občanské války mezi různými kmenovými vůdci v Afghánistánu v 90. letech měl údajně Hekmatjár podíl na smrti desetitisíců civilistů v Kábulu. V letech 1993-1994 a 1996-1997 působil jako afghánský premiér, z Kábulu ho však již v roce 1996 vyhnali jeho někdejší spojenci z Talibanu.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!