Americký Senát podpořil Obamovu reformu zdravotnictví

„Zákon projde již před Vánocemi a bude to jeden z nejlepších vánočních dárků, který kdy tento Kongres věnoval americkému lidu,“ uvedl demokratický senátor Tom Harkin. Jeho názor však příliš nezastávají republikáni, kteří zákon kritizují zejména kvůli tomu, že zvýší daně a federální deficit.

„Tato legislativa zcela změní náš národ a Američané už dali jasný signál, že to nechtějí,“ uvedl zástupce republikánů v Senátu Mitch McConnel.

Reforma by měla stát jeden bilion dolarů, podle Obamy by ale částka nakonec neměla přesáhnout 900 miliard dolarů. Peníze na tak vysoké výdaje by měly pocházet z několika zdrojů. Návrh například chce zefektivnit program Medicare, jenž slouží pro úhradu péče lidem starším 65 let. Úspory by měly činit 404 miliard dolarů.

Dalších 201 miliard dolarů by měla přinést čtyřicetiprocentní spotřební daň ze zvláště štědrých pojistek, které svým zaměstnancům hradí některé firmy. Zbytek peněz by měl pocházet zejména od zdravotních pojišťoven, farmaceutických firem a výrobců zdravotního zařízení. Hlavním cílem reformy je podle Obamy přinést zdravotní pojištění zhruba 47 milionům Američanů, kteří jej nyní nemají, převážně proto, že si jej nemohou dovolit.

V roce 2006 mělo podle údajů z tehdejšího sčítání lidu zdravotní pojištění 84 procent Američanů. Zhruba 60 procentům je platil zaměstnavatel, dalších devět procent si je platilo samo. Zbytku poskytují pojištění různé vládní agentury. Péči pro staré lidi hradí federální program Medicare, pro některé nízkopříjmové skupiny zase program Medicaid. Další programy jsou například určeny pro vojenské veterány anebo indiány.

Zaměstnavatelé často poskytují pojištění i rodině zaměstnance. Propouštění kvůli současné ekonomické krizi proto zhoršilo přístup řady Američanů ke zdravotní péči.

Veřejnost je nicméně plánům amerického prezidenta stále méně nakloněna. Podle posledního průzkumu pro deník The Washington Post a televizní stanic ABC News je proti reformě 51 procent Američanů, pro ni pak 44 procent.