Asie chce do Arktické rady, hraje se o námořní cesty a suroviny | E15.cz

Asie chce do Arktické rady, hraje se o námořní cesty a suroviny

Asie chce do Arktické rady, hraje se o námořní cesty a suroviny
Letecký pohled na Grónsko
• 
ZDROJ: CC BY-SA 3.0: John - Wikimedia Commons
14. května 2013 • 17:20
Arktická rada, regionální fórum, které dosud stálo stranou mezinárodní pozornosti, zažívá nebývalý přiliv uchazečů o členství. Tající led totiž odhaluje dosud nemyslitelné námořní cesty a nerostné bohatství. Rozvíjet se může i turistika.

Ve švédské Kiruně tento týden proběhne summit USA, Kanady, Dánska, Islandu, Norska, Švédska, Finska a Ruska, tedy osmi států, které Arktidu obklopují. O status takzvaného pozorovatele na zasedání Arktické rady na něm požádá čtrnáct zemí včetně Číny.

S přijetím pozorovatele musí souhlasit všech osm stálých členů. Svůj souhlas už vyjádřily všechny tři skandinávské země, Kanada se k rozšiřování rady staví rezervovaně. Postoj Spojených států a Ruska je nejasný, obě velmoci si ale uvědomují stoupající hospodářský i vojenský význam Arktidy.

„Připojení k radě je pro země jako Čína spíše politickým prohlášením,“ cituje deník The Wall Street Journal Malteho Humperta, šéfa think tanku Arktický institut. Podle něj jde hlavně o to mít místo u stolu při jednáních o regionu, který se zřejmě stane dalším významným polem geopolitiky.

Vojenský význam znovu roste

Arktická rada vznikla v roce 1996 a nejprve sloužila hlavně jako platforma pro koordinaci vědeckého výzkumu. Jak ale postupuje tání arktického ledovce, narůstá její politický význam. Podle odhadu Americké geologické služby z roku 2008 skrývají oblasti za severním polárním kruhem 22 procent dosud neobjevených světových zásob ropy a zemního plynu.

Po odmlce způsobené stažením vojenských radarů po konci Studené války se polární oblasti také vracejí do debat o bezpečnosti. Spojené státy na Aljašce rozmisťují protiraketové systémy na obranu před severokorejskou jadernou hrozbou, Rusko inovovalo svou flotilu jaderných ponorek, které kotví i v arktických přístavech. O posílení své vojenské přítomnosti v oblasti uvažuje i Kanada.

Na středečním setkání převezme Kanada předsednictví Arktické rady. Kromě schválení dlouhé řady pozorovatelů, která kromě Číny zahrnuje i Evropskou unii, Indii, Japonsko či Itálii, by měl summit rozhodnout i o spolupráci při ropných katastrofách. Status pozorovatele jeho držitelům nezajistí téměř žádné pravomoci s výjimkou možnosti účastnit se zasedání rady.

Čína lobbuje

Podle analytiků Peking o status přesto velmi stojí a agresivně se podbízí skandinávským zemí. V dubnu podepsala Čína dohodu o volném obchodu s Islandem, první podobnou smlouvu s evropskou zemí. Loni v létě podepsaly čínské společnosti řadu kontraktů s dánskými firmami a investovaly v Grónsku.

Tato strategie se zjevně vyplácí. „Jsme toho názoru, že země, které mají legitimní zájem diskutovat o arktických tématech, musí být přijaty jako pozorovatelé Arktické rady,“ uvedl dánský ministr zahraničí Villy Sovndal. Jeho norský protějšek Espen Barth Eide ale upozornil, že je třeba nejprve zjisti, jak se na záležitost dívají dosud mlčící členové Arktické rady.

Kanada se svou nevolí vůči uchazečům netají. Podle ní může větší množství jednajících stran zpomalit práci organizace a odtrhnout její pozornost od Arktidy a zájmů jejích původních obyvatel.

Autor: bru
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!