Barmský prezident slíbil mírové předání moci

Barmský prezident slíbil mírové předání moci
11. listopadu 2015 • 12:40
Vůdkyně Národní ligy pro demokracii (NLD) a dlouho vězněná nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij získala v nedělních přelomových volbách v Barmě křeslo v parlamentu. Sdělila to volební komise. Oficiální výsledky hlasování komise sice stále ještě neoznámila, podle těch dílčích ovšem NLD směřuje k jasnému vítězství. Barmský prezident Thein Sein opoziční straně poblahopřál k dosavadnímu vedení ve volbách a slíbil předání moci.

NLD podle dílčích výsledků prvních svobodných voleb po desetiletích vlády vojenské junty získala 163 ze 182 křesel v parlamentu, jejichž obsazení už je jasné. Vládnoucí Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP) obsadila zatím pouhých deset křesel a již v pondělí uznala porážku. Dvoukomorový parlament má 664 míst, z nichž čtvrtina podle ústavy automaticky připadne představitelům armády.

Su Ťij napsala šéfovi armády, prezidentovi a předsedovi parlamentu dopisy, v nichž žádá o schůzku v příštím týdnu. Podle agentury AP s nimi chce zřejmě probrat vytvoření nové vlády. Ministr informací Ye Tchut uvedl, že vláda souhlasí s návrhem Su Ťij týkajícím se „jednání o národním usmíření“. Podle něj by se však schůzka měla konat, až volební komise dokončí své povinnosti.

Hlava státu nesmí mít vazby na cizinu

Su Ťij rovněž oznámila, že stávající prezident Barmy Thein Sein poslal Národní straně pro demokracii zprávu, v níž jí blahopřeje k dosavadnímu vedení ve volbách a slibuje „mírové předání moci“. Jeden ze zakladatelů NLD Tin U vyjádřil naději, že Su Ťij stane v čele Barmy. „Stále doufám, že se stane prezidentkou. Proto jí pomáhám a pracuji s ní,“ dodal.

Podle barmské ústavy z roku 2008 se ale Su Ťij hlavou státu stát nemůže, ústava totiž zakazuje lidem, jejichž rodinní příslušníci mají cizí občanství, ucházet se o prezidentskou funkci. Oba synové Su Ťij jsou britskými občany, stejně jako byl její zesnulý manžel.

Trojici prezidentských kandidátů nominují po oznámení konečných oficiálních výsledků obě komory parlamentu a armáda, a jednoho z nich následně zvolí. Poražená dvojice se stane viceprezidenty.

Komise zdržuje

Sama Su Ťij v úterním rozhovoru s BBC uvedla, že podle ní bude mít její strana po sečtení všech hlasů dostatek poslanců na to, aby mohla vytvořit vládu. Očekává zisk zhruba 75 procent hlasů.

V úterý NLD obvinila volební komisi, že zveřejňování výsledků záměrně zdržuje. Podobné snahy ale ministr informací Ye Tchut rezolutně popřel. Národní liga pro demokracii vyhlašování výsledků sleduje s obavami, protože v roce 1990 NLD také ve volbách přesvědčivě zvítězila, ale vojenská junta potom výsledek neuznala, pokračovala ve své krutovládě další dvě desetiletí a nechávala Su Ťij v domácím vězení.

Barmská disidentka Su Ťij vyhrála v čele NLD již druhé volby
- Su Ťij se do širšího povědomí na Západě dostala počátkem 90. let, kdy získala dvě prestižní ocenění: Cenu Andreje Sacharova (1990) a Nobelovu cenu za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel. Tehdy také zesílil mezinárodní tlak na její propuštění z domácího vězení.
- Za ohrožování státu byla Su Ťij od července 1989 zadržována vojenskou juntou v domácím vězení, propuštěna byla o šest let později. Pod „domácím dohledem“ byla znovu od září 2000 do května 2002 a od května 2003 do listopadu 2010. V zajetí tak prožila více než 15 let z 22 let. Během té doby se objevovaly jen kusé zprávy či záznamy z jejího života.
- Su Ťij je předsedkyní hlavní opoziční strany, Národní ligy pro demokracii (NLD), kterou v roce 1988 sama založila. V doplňovacích volbách do parlamentu v dubnu 2012 obdržela NLD 43 ze 45 mandátů a Su Ťij získala vůbec poprvé poslanecké křeslo. V červnu 2013 oznámila, že letos hodlá kandidovat na prezidentku země. Současná ústava, která byla vytvořena za dob vlády vojenské junty, ji však kandidaturu neumožňuje proto, že její dva synové jsou britskými občany, stejně jako její zesnulý manžel.
- V letošních parlamentních volbách byla NLD favoritem. Přestože měly volby být po desetiletích vlády vojenské junty prvním svobodným hlasováním, provázela je značná omezení a představitelé armády si v zákonodárném sboru předem zajistili čtvrtinu křesel. Podle předběžných výsledků NLD ve volbách zvítězila, když jen v hustě obydlených oblastech získala 80 procent hlasů. Vládnoucí USDP už uznala porážku.
- Kvůli internaci věhlasné bojovnice se Barma, v níž ještě před nedávnem vládl tvrdou rukou vojenský režim, dostala do velké izolace. Drobná tmavovláska, které jsou blízké ideály nenásilí, v minulosti například opakovaně vyzývala k mezinárodním sankcím a bojkotu turistiky do Barmy. Známá je také její výzva k obyvatelům demokratických zemí: „Použijte vaši svobodu k podpoře naší“.
- Po propuštění z domácí internace v listopadu 2010 zdůraznila, že chce dál usilovat o navázání dialogu s vojenským režimem a dosáhnout „národního usmíření“. Přiklonila se též k pozastavení většiny sankcí, které západní vlády v minulosti uvrhly na barmský režim, mimo jiné kvůli útlaku opozice a svobodného tisku.
- Zatímco byla vězněna, NLD přesvědčivě zvítězila v parlamentních volbách v roce 1990 (získala 80 procent mandátů), junta však výsledky voleb neuznala a odmítla předat moc. V roce 2010 si vládnoucí generálové v nedemokratických volbách pojistili hladký přechod k civilní vládě a teprve poté disidentku propustili z domácího vězení.
- Ačkoliv za poslední dvě dekády mohla Su Ťij Barmu několikrát opustit, nikdy tak neučinila, protože junta by jí tehdy návrat takřka s jistotou neumožnila. Z rodné země nevycestovala ani tehdy, když Rangún odmítl udělit víza jejímu britskému manželovi Michaelu Arisovi, který bojoval s rakovinou. Aris zemřel v roce 1999, naposledy se oba viděli v roce 1995.
- V červnu 2012 po dlouhých 24 letech zavítala do Evropy, kde navštívila Švýcarsko Británii, Irsko, Francii a Norsko, kde formálně převzala Nobelovu cenu za mír. V září téhož roku navštívila po 20 letech USA, kde se setkala s americkým prezidentem Barackem Obamou a ve Washingtonu převzala Zlatou medaili, která je nejvyšším oceněním amerického Kongresu.
- V říjnu 2012 se spolu s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou stala členem mezinárodního poradního výboru havlovské Nadace Forum 2000. V roce 2013 navštívila ČR jako host konference Forum 2000. Na tuto konferenci byla zvána již v minulosti, ale nemohla přijet kvůli svému věznění.
- Do Aun Schan Su Ťij (v překladu Su Ťij, dcera Aun Schana) se narodila 19. června 1945 v Rangúnu. Její otec, významný bojovník za nezávislost Barmy, byl v roce 1947 zavražděn. Její matka, Do Kchin Ťij, byla první barmskou velvyslankyní. V roce 1960 s ní Su Ťij odcestovala do Indie. Později vystudovala filozofii a ekonomii na Oxfordské univerzitě a pracovala pro OSN v New Yorku a Bhútánu. V Británii se v roce 1972 provdala za tibetologa Michaela Arise, s nímž má dva syny Alexandra (1973) a Kima (1978). Je autorkou řady esejů a držitelkou mnoha prestižních cen.

Radek Palata: Jasný verdikt nad juntou

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!